Vláda odsouhlasila směnárenský zákon, měl by zabránit matení klientů

Cílem navrhovaného zákona je upravit informační povinnosti provozovatelů směnáren způsobem, který by v co největší míře eliminoval možnosti matení zákazníků. Konkrétním cílem je upravit náležitosti kurzovního lístku či zajištění důkazu o řádném splnění informační povinnosti.

Stávající úprava totiž podle předkladatelů nezakazuje postup, při němž dochází ke zmatení zákazníků různým "mixem" kurzů (V.I.P. atd.) na kurzovním lístku. Tento postup přitom nedosahuje takové míry, aby naplnil znaky nekalých obchodních praktik ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele (ZOS).

"Pro zmatení zákazníků je vzhledem ke specifické povaze směnárenské činnosti - zákazníci jsou zahraniční turisté, neznalí českého jazyka, v cizím prostředí atd. – postačující i uvedení více kurzů na kurzovním lístku, byť s přesnou specifikací podmínek jejich uplatnění. Takové jednání přitom není v rozporu s odbornou péčí, jejíž porušení je ZOS předvídáno, neboť není nijak nepoctivé a v oblasti směnáren ani neexistují standardy, které by mohly dokládat obecné zásady dobré víry v nutnost jiného postupu," stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Podle nového zákona by tak směnárníci museli informovat zákazníky pomocí jediného kurzu jedné měny.

"Povinnost uvádění jediného směnného kurzu, uvedeného na kurzovním lístku, tj. kurzu pro zákazníka nejméně výhodného, zabrání nejenom zmatení zákazníků, ale též postupu, při němž osoba vykonávající směnárenskou činnost láká potenciální zákazníky uveřejněním kurzu nejvýhodnějšího na informační tabuli, aby nepozorný zákazník následně zjistil, že tento kurz je dosažitelný pouze za jistých podmínek směny. S implementací této varianty zároveň nejsou spojeny žádné náklady, které by směnárník byl nucen oproti současnému stavu vynaložit," dodává materiál pro vládu.

Návrh nového zákona by tak osamostatnil právní úpravu směnárenství, která je v současnosti obsažena v devizovém zákoně. Zákon obsahuje také právní úpravu některých soukromoprávních vztahů při poskytování směnárenských služeb. Kromě otázky kurzovního lístku jsou to například předsmluvních informačních povinností či povinnost vydání dokladu o provedení směnárenského obchodu.

K materiálu měla dvě zásadní připomínky Česká národní banka (ČNB). První se týkala způsobu, jak mají být nabízeny podmínky, které jsou pro klienta výhodnější než směnné kurzy uvedené na kurzovním lístku. ČNB by chtěla zakázat uvádění případné slevy formou dalšího kurzu, aby ten nebyl zaměnitelný s kurzem na kurzovním lístku, avšak jiné formy uvádění slevy by byly možné. S tím nesouhlasí předkládající ministerstvo financí.

"Informace o výhodnějších podmínkách směny uváděná jinak než formou směnného kurzu nemá v praxi rozumný smysl. Informace typu 'při směně nad částku ... o tři procenta výhodnější kurz' není pro klienty transparentní a nutí je ke složitým výpočtům," argumentuje ministerstvo. To slevu v podobě jiného kurzu připouští, nesmí být ale prezentován způsobem, který by byl zaměnitelný s kurzem na kurzovním lístku.

Druhá připomínka se týkala požadavku, aby jednu kopii dokladu o provedení směnárenského obchodu podepsal provozovatel směnárenské činnosti a vydal ji klientovi a druhou kopii dokladu podepsal klient a provozovatel směnárenské činnosti ji uschoval. Podle předkladatelů je to však zbytečná administrativní zátěž.

Návrh zákona vznikl v reakci na negativní jevy zjištěné ČNB. Odbor ochrany spotřebitele této banky totiž obdržel v roce 2011 celkem 131 stížností na směnárny. Výrazná většina (124) těchto stížností se týkala informování zákazníků. Navíc při 86 kontrolách směnáren, které ČNB provedla jen za první pololetí minulého roku, bylo zjištěno 117 porušení devizového zákona, přičemž téměř polovina se týkala informování o kurzech a ceně za službu.