Praha - Čisté zisky energetické skupiny ČEZ vzrostly od ledna do září 2012 na 33,4 miliardy korun. To představuje proti stejnému období loňského roku zvýšení o 27 procent, informoval ve čtvrtek ČEZ.
Hlavním důvodem růstu zisku byla podle vyjádření skupiny vyšší výroba v jaderných elektrárnách, nárůst výroby v rumunských větrných elektrárnách a mimořádné finanční náklady v roce 2011.
Naopak negativně na výsledky energetického giganta působí vývoj v Albánii, kde se nepodařilo naplnit dohody o postupném narovnání regulatorních podmínek ze strany albánského regulačního úřadu a státu.
Výnosy ČEZ se meziročně zvýšily o osm procent na 162,5 miliardy korun a zisky před odpisy (EBITDA) rostly o 2,3 miliardy korun na 64,7 miliardy korun.
"Skupina ČEZ si udržuje silnou likvidní pozici, těší se dobrému finančnímu zdraví. Peněžní prostředky vytvořené naší provozní činností meziročně vzrostly o 11 procent," komentoval finanční výsledky skupiny Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ a dodal: "Nebýt nepředvídatelných rozhodnutí albánského regulátora, pak by i účetní výsledky zaznamenaly vyšší růst."
Energetické společnosti v západní Evropě však podle Beneše pociťují dopady ekonomické krize a rostoucí regulace energetiky ve svých výsledcích citelněji. "Našimi aktivními opatřeními a úspěšným prodejem naší elektřiny na více let dopředu se nám podařilo tento vliv oddálit, ale v dalších letech tento trend zasáhne i nás. Proto intenzivně pracujeme na hledání dalších vnitřních úspor," nechal se slyšet Beneš.
Aktuální predikce celoročních výsledků reflektuje vývoj v Albánii. ČEZ očekává EBITDA na úrovni 85 miliard korun a čistý zisk v objemu 40 miliard korun. Ostatní aktivity Skupiny ČEZ se vyvíjejí navzdory ekonomickým a dluhovým problémům evropské ekonomiky naopak lépe, než skupina plánovala.
Související
Evropa na pozadí energetického šoku zvažuje návrat k jaderným elektrárnám
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 40 minutami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák