Kalousek počítá se schodkem 100 miliard a propadem ekonomiky

V nadcházejícím roce chce ministr financí do státní kasy získat 1,0807 bilionu korun, což je proti původnímu návrhu staženému ze sněmovny o 4,1 miliardy korun méně. O stejnou částku mají zároveň klesnout i výdaje, ty se budou podle nového návrhu pohybovat na úrovni 1,1807 bilionu korun. Schodek státního rozpočtu tím pádem opět vychází na přesných 100 miliard korun.

Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z EU v celkové výši 99,074 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu v objemu 36,1 miliardy korun.

Do předkládaného nového návrhu státního rozpočtu na rok 2013 byly promítnuty zejména změny spojené s nižším očekávaným výběrem daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení vlivem aktualizované predikce základních makroekonomických ukazatelů (růst HDP, inflace, nezaměstnanost apod.).

Proti tomu ministerstvo financí počítá mimo jiné i se zvýšením příjmů od státního podniku Lesy ČR o dvě miliardy korun nebo se snížením výdajů spojených se státním dluhem o další dvě miliardy korun vlivem upřesnění úroků. Další 3,3 miliardy korun chce rezort financí ušetřit snížením mandatorních výdajů v oblasti sociálních výdajů.

České hospodářství se letos podle odhadů ministerstva financí propadne o jedno procento místo dříve avizovaného poklesu o 0,5 procenta. Příští rok by však český HDP mohl naopak o 0,7 procenta růst. Pro příští rok počítá rezort financí s průměrnou mírou inflace 2,1 procenta.

Návrh zákona o státním rozpočtu legislativně zabezpečuje základní dokument finanční a rozpočtové politiky vlády České republiky.

Tabulka bilance státního rozpočtu 2013 s porovnání zapracovaných změn (v miliardách Kč)Ukazatel Původní návrh Nový návrh RozdílPříjmy státního rozpočtu 1084,9 1080,8 -4,1Výdaje státního rozpočtu 1184,9 1180,8 -4,1Saldo státního rozpočtu -100,0 -100,0 0,0Zdroj: ministerstvo financí

Fiskální politika by měla podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka přibrzdit ve snižování rozpočtového deficitu a podpořit ekonomiku, nebo jí alespoň neovlivňovat negativně. "Původně vláda plánovala snižování rozpočtového schodku veřejných financí na 2,9 procenta HDP v příštím roce, 1,9 procenta v roce 2014 a 0,9 procenta v roce 2015. Revidované plány, o nichž se nyní diskutuje, počítají s podstatně pomalejším snižování schodku, jeho hodnoty by v uvedených letech měly činit 2,9-2,7-2,4 procenta HDP," zdůraznil Marek. Sám sebe se proto ptá: "Jaký vliv na ekonomiku bude mít tato změna kurzu rozpočtové politiky?" Pro příští rok se podle něho nic nemění a fiskální politika bude i nadále působit na ekonomiku negativně. "Cyklicky očištěný primární (bez úroků) rozpočtový deficit klesne z letošních 1,8 procenta HDP na 1,1 procenta HDP. V dalších dvou letech by ale působení fiskální politiky mělo být neutrální až mírně pozitivní. Cyklicky očištěné primární deficit by v obou letech měl činit 1,4 procenta HDP. Pokud by se vláda držela původního scénáře, klesl by v roce 2014 na 0,6 procenta HDP, v roce 2015 by dokonce dosáhl přebytku 0,2 procenta HDP a všech třech letech by fiskální konsolidace brzdila ekonomiku," vypočítal Marek.