Do Bruselu míří kvůli euru Janotův plán na snížení státního dluhu

Seznam škrtů a daňových změn je součástí pravidelné zprávy, kterou musí ministr financí Eduard Janota poslat kvůli euru do Bruselu. I kdyby Češi euro nechtěli, měli by se podle starých smluv o jeho převzetí snažit a dluh krotit. Sám Janota ale naznačuje, že bez změny postoje velkých stran se těžko podaří jeho program uskutečnit.

"Pokud by byly dodrženy podmínky, které navrhuji, je možné, aby Česká republika splnila v roce 2013 kritéria pro začátek přijímání eura," řekl HN ministr financí Eduard Janota. "Bude ale záležet na krocích kabinetu, který vzejde z jarních voleb," dodal ministr Janota. "Splnit kritéria" znamená snížit rozpočtový schodek z loňských 6,6 pod tři procenta hrubého domácího produktu, což vychází na sto miliard korun. To je víc, než o kolik šlo loni při projednávání prvního Janotova balíčku.

Škrty a zvyšování daní nyní Janota rozkládá do tří let - kdyby se plán do roku 2013 vydařil. Česko by pak mohlo vstoupit do povinné dvouleté zkušební lhůty a euro převzít po vyhodnocení kritérií v roce 2016.

Janotovi kroky se do značné míry kryjí s "exit strategy" - vládním materiálem, který naznačuje, co je třeba udělat, aby se země vypořádala co nejdřív s ekonomickou recesí. Podle ekonomů je ale euro v roce 2016 utopií - evropská měna není pro politiky priorita a navíc vyžaduje příliš velké oběti. Lídrům ODS a ČSSD se termín 2016 líbí, ale přiznávají, že není reálné převést všechny Janotovy návrhy do praxe.