Poslanci zrušili vyvlastnění pozemků kvůli těžbě

Ani zákonodárci z Ústeckého kraje nenalezli shodu na tom, jestli je zrušení institutu vyvlastnění pro region nápomocné. Oscilovali mezi dvěma názorovými pozicemi: jedni tvrdili, že schválení zákona povede k poklesu pracovních míst v kraji, který už tak trpí nezaměstnaností, druzí říkali, že obyvatelům jde o jejich domovy a oni mají právo o nich rozhodovat.

"Na Ústecku je každý pátý nezaměstnaný, to nás musí zajímat. Můžeme fantazírovat, že se tento kraj změní na kraj služeb a designových studií, jen nevím, kdo jim bude dávat zakázky. Já se shoduji s prezidentem, nerostné bohatství je majetkem nás všech, celé republiky, o tom nemohou rozhodovat majitelé pozemků nad ložisky, které se teď skupují, často spekulativně. Pokud jediný vlastník libovolně malého pozemku nebude ochoten prodat, ani vláda, ani těžební společnost nebude mít možnost, jak ho k prodeji přimět. Hrozí, že budeme nakupovat suroviny ze zahraničí. To nemá ani logiku ani srovnání, aby nám pozemky skupovali cizinci, vyvlastnění není žádný relikt komunistického režimu. Je to standardní demokratický postup, jedinec musí ustoupit zájmu většiny. Dotýkáme se přímo suverenity naší země," popsal své stanovisko Jiří Paroubek (NS-LEV 21).

Opačný názor zastával například Milan Šťovíček (nezařazený). "Lidé v Horním Jiřetíně a Litvínově a dalších obcích v Ústeckém kraji a lidé v Moravskoslezském kraji nejsou žádní spekulanti, chtějí jen dál žít tam, kde se narodili, kde žili jejich rodiče a kde vychovávají děti. Vraťme jim jejich práva rozhodovat o svých domovech," naléhal na poslance.

Další zastupitel z Ústeckého kraje, Josef Tancoš (ČSSD) viděl situaci jinak. "Na Mostecku se nebudeme opalovat a pěstovat tam zeleninu, tam se vždycky těžilo uhlí a mělo by se těžit dál. Průmysl jako takový bude vždycky závislý na hnědém uhlí. Jsem zastupitel z Mostecka a nepřeji si dopady na počty pracovních míst, propuštění, které novela přinese," uvedl Tancoš.

Koalice nakonec pro novelu zvedla ruce celá, KSČM se zdržela hlasování a v řadách ČSSD se názorová různost projevila nejvíce, šest lidí dalo ano, šestnáct se zdrželo a dvacet devět stisklo ne. Pro novelu zvedlo ruku celkem 120 poslanců.

Úpravu zákona o ochraně a využití nerostného bohatství připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vycházelo z ustanovení původní koaliční smlouvy, na které se shodla vláda ještě ve složení ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Ministerstvo mělo za úkol připravit novelu, která "odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech".Ministerstvo předpokládá, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby uhlí v severních Čechách mohl záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Do roku 2014 zatím stát o prolomení limitů neuvažuje.Navržená změna podle rezortu ministra Martina Kuby (ODS) vyřeší úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a využíváním nerostného bohatství. "Předložené řešení výrazně posiluje ochranu práv vlastníků nemovitostí potenciálně dotčených těžbou vyhrazených nerostů," uvedlo ministerstvo.Podle platné legislativy sice mají těžební společnosti povinnost se s úřady, firmami i lidmi dohodnout. Pokud ale k takové dohodě nedojde a pro využití výhradního ložiska existuje převažující veřejný zájem, mohl stát podle zákona problematické nemovitosti vyvlastnit, jejich vlastníky vyplatit a těžařům uvolnit cestu. To už teď nebude možné.

Prezidentovo veto i odpor některých poslanců spočíval v tom, že se stát připravuje o přístup ke svému vlastnictví, tedy k nerostným surovinám. "Vyhlášení veřejného zájmu v případě těžby dosud náleží vládě, která je odpovědna za energetickou politiku. Touto změnou by nástroj k uplatňování své energetické politiky ztratila," napsal Klaus sněmovně, která jeho stanovisko ve své většině nesdílela.