Chudoba ohrožuje každou čtvrtou Češku

U nás je podle statistiků nejčastější výše hodinové mzdy 4,4 eura (114 korun) a celkově je chudobou ohrožena téměř pětina pracujících (19 procent).

U mužů jsou nízké platy méně časté, přesto je pobírá téměř každý desátý pracující (13 procent). "Houževnatě opakované mýty o tom, jak je česká společnost rovnostářská, jsou definitivně statisticky vyvráceny. Neplatí, že pouze lidé bez práce mohou být chudí," říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí.

Prahová hodnota nízké mzdy se stanovuje jako mzda, která je menší než dvě třetiny mzdového mediánu. "Medián je nejčastějším platem v zemi a ten je u nás 21 862 korun. Je nižší než průměrná mzda, protože tu ovlivňují extrémně vysoké platy top manažerů," vysvětlil Holý. V České republice je průměr nadhodnocený téměř o pětinu (18 procent).

Nejhůře jsou na tom mladé pracující ženy

Vysoká pravděpodobnost nižších mezd je u zaměstnanců do 19 let. U mladých žen je nejčastější mzdou 12 822 korun. Nejčastěji se jedná o administrativní a podpůrné činnosti a pak také o pracovníky ostrahy a bezpečnostních agentur, kteří nemají řádnou kvalifikaci. Chudoba také ohrožuje uklízeče a pomocníky v kancelářích, hotelech a průmyslových objektech. "Chudoba se však nevyhýbá ani některým kvalifikovaným řemeslnickým profesím. Například šičky a vyšívači měli mzdu 13 478 korun," informoval Holý.

Být vysokoškolákem se vyplatí

Do oblasti nízkých mezd se dostanou pouze dvě procenta vysokoškolsky vzdělaných lidí. Naopak lidé se základním vzděláním jsou ohroženi chudobou dramaticky. V Čechách s ní bojuje téměř polovina (41 procent) lidí s vychozenou devítiletkou.

Jak jsou na tom Slováci?

Na Slovensku se pohybuje průměrná hodinová mzda okolo 3,9 eura (101 korun) a chudobou je tam ohroženo celkem 19 procent pracujících. Vysoké rozdíly mezi platy jsou v bývalých sovětských republikách Litvě, Lotyšsku, dále v Rumunsku, kde chudoba ohrožuje každého čtvrtého pracujícího, ale situace se tam - na rozdíl od Česka - zlepšuje. Hůře jsou na tom také pracující Poláci, Maďaři, ale i Němci.

Nejlépe jsou na tom pracující ve Švédsku, Finsku a Francii, kde chudoba ohrožuje zhruba 4,8 procenta pracujících.