Praha - Motivace Čechů spořit se spolu s nekončící krizí stále zvyšuje. Momentálně by průměrná domácnost při ztrátě veškerých svých příjmů dokázala přežít z naspořených peněz tři měsíce a tři dny, vyplývá to z výsledků průzkumu ING Bank.
"I přes stále častější pobídky ekonomů a politiků k většímu utrácení jsou obavy českých domácností z budoucnosti a jejich spořící návyky stále silné. Jak potvrzují naše průzkumy, jsme spořivý národ a úspory českých domácností pomalu, ale jistě rostou," komentoval výsledky průzkumu Libor Vaníček, ředitel retailové části ING Bank. Průměrná česká domácnost má aktuálně naspořeno 110 905 korun, zatímco její měsíční výdaje činí 23 603 korun.
V krátkodobém horizontu několika měsíců je posun schopnosti přežít ze svých úspor sice jen několikadenní, výrazně pozitivnější je však pohled na aktuální čísla při srovnání se stejným obdobím loňského roku. "Na začátku roku 2012 měly české domácnosti naspořenou částku, s níž by pokryly výpadek příjmů po dobu téměř o měsíc kratší, než tomu bylo na začátku roku letošního," doplnil Vaníček.
Pokud se na celou problematiku podíváme ze stránky vzdělanosti, nikoho zřejmě nepřekvapí, že nejdéle (necelých pět měsíců) ze svých úspor dokážou vyjít vysokoškolsky vzdělaní lidé. Proti tomu lidé se základním vzděláním by ze svých úspor pokryli výpadek příjmů jen po dobu dvou měsíců.
"Mluvit o této problematice je nutné hlavně proto, že zatímco u zabezpečených vysokoškoláků činí míra nezaměstnanosti zhruba tři procenta, tak u lidí se vzděláním základním, kteří jsou schopni přežít bez příjmů pouze dva měsíce, je míra nezaměstnanosti téměř 30 procent," vysvětlil Vaníček.
Kromě prodloužení doby, po kterou jsou české domácnosti schopné vyžít pouze se svými příjmy, vzrostl rovněž objem peněz, jaký jsou Češi schopni ušetřit ze svých výplat. Z aktuálních čísel totiž příjmy tuzemských domácností (29 582 korun) předčily jejich výdaje (23 603 korun) o 25 procent, tedy o dvě procenta více než v předchozím čtvrtletí. "Opět je zde však propastný rozdíl podle vzdělání konkrétního člověka. Zatímco vysokoškolák je schopen ušetřit až 38 procent svých příjmů, Čech se základním vzděláním si může dovolit dát stranou jen 17 procent svých příjmů," zakončil Libor Vaníček.
Související
S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře
Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM
domácnosti , úspory , průzkumy
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák