Napětí mezi bohatými a chudými v ČR je obrovské, míní lidé

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Poslední léta, poznamenaná globální finanční a ekonomickou krizí a finančními problémy řady států, znamenají zatěžkávací zkoušku sociální soudržnosti. Společnost STEM proto sleduje, jak občané ČR nahlížejí na existenci napětí mezi sociálními skupinami u nás.

Z výsledků uvedených v předchozím grafu vyplývá, že nejčastěji lidé vnímají napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi bohatými a chudými, jednak mezi vedeními podniků a organizací a zaměstnanci. V obou těchto oblastech označily zhruba tři pětiny respondentů (63 % resp. 59 %) napětí za velmi nebo poměrně silné. Zhruba polovina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory nebo mezi národnostními skupinami (52 % resp. 50 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (35 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (24 %).Za poslední rok se názory občanů na rozpory a napětí mezi skupinami výrazně nezměnily. Celkově data vypovídají o mírném uvolňování napětí mezi jednotlivými skupinami. Nejvýrazněji se to v uplynulém roce týká napětí mezi městem a venkovem, mezi mladými a starými lidmi a rovněž mezi Čechy a cizinci.Celkově lze konstatovat, že vnímání napětí mezi sociálními skupinami je poměrně univerzální, tedy neliší se zásadně, jak ho registrují lidé patřící k různým skupinám populace. Jisté rozdíly v míře jeho vnímání v závislosti na sociodemografických, socioekonomických a socioprofesních charakteristikách respondentů nicméně výzkum zjistil. Rozpory mezi 3

bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Rozhodně však neplatí, že by mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými většina silné napětí mezi bohatými a chudými neviděla – i mezi nimi je tento názor v převaze.Názor na existenci napětí mezi vedením a zaměstnanci se příliš neliší mezi řadovými pracovníky a pracovníky, kteří mají podřízené, dělítkem není ani zaměstnání v soukromém nebo veřejném sektoru. Výrazněji se však názorové rozdíly projevují mezi různými socioprofesním skupinami. Pohled na následující graf dokládá, že nejostřeji tento rozpor vnímají nezaměstnaní, pracovníci v dělnických profesích a úředníci. Ovšem i mezi odbornými a provozními pracovníky, stejně jako podnikateli a živnostníky minimálně polovina silné napětí registruje.Zatímco v loňském roce výsledky svědčily o tom, že pro vnímání rozporů mezi lidmi s různými politickými názory není určující ani tak dimenze levice-pravice jako vzdálenost od „extrémů" (lidé, kteří se zařazovali jednoznačně nalevo nebo napravo, uváděli velmi silné napětí častěji než ti, kteří se řadili blíže ke středu), letos se naznačuje, že odleva doprava se vnímání napětí nepatrně oslabuje.Napětí mezi mladými a starými lidmi vnímají poněkud častěji lidé starší, ve věku od 60 let – přes 40 % z nich ho vidí jako silné. Mladší věkové skupiny ho takto vnímají poněkud méně často.Vnímání napětí mezi městem a venkovem není závislé na velikosti místa bydliště respondentů – pociťují ho přibližně stejně často lidé z vesnic, z malých i z velkých měst. 5

Poměrně univerzálním diferenciačním kritériem percepce sociálních rozporů v české společnosti je politická orientace. Potvrzuje se, že zejména napětí mezi bohatými a chudými nemá jen ekonomický rozměr, ale i politický. Ačkoli toto napětí častěji vnímají levicově orientovaní lidé, je zřejmé, že i mezi lidmi řadícími se politicky doprava si více než polovina myslí, že toto napětí je v naší společnosti silné. Politická orientace respondenta se však alespoň částečně uplatňuje i ve vnímání ostatních rozporů.