Praha - Premiér Jan Fischer ve čtvrtek po setkání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Polska konstatoval, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2015 nebo 2016. Záležet však zejména bude na tom, zda se Česku podaří snížit deficit veřejných financí, konstatoval premiér.
„V eurozóně se ocitneme tehdy, až budeme mít splněna všechna kritéria,“ uvedl Fischer s tím, že největší problém Česka při plnění Maastrichtských kritérií je nyní deficit veřejných financí. Fischer je přitom přesvědčen, že pokud Česko bude postupovat správným směrem, mohlo by euro přijmout v roce 2015 nebo 2016.
Premiér také upozornil na v současnosti největší problém eurozóny, tedy na hospodářskou krizi v Řecku. Tu by po čtvrteční večeři šéfů států a vlád, kteří se do Bruselu sjeli na Evropskou radu, měli řešit premiéři zemí eurozóny.
Fischer poukázal na to, že tento formát jednání není zcela obvyklý. „K tomu jsme se na dnešní Visegrádské čtyřce vymezili celkem jasně. Pakliže již nejsme k tomuto jednání v tomto formátu přizváni, žádáme, abychom měli po tomto jednání debriefing a byli náležitě informováni,“ uvedl ve čtvrtek v Bruselu.
Po dvoudenním summitu by také mohl být představen konkrétní mechanismus reálné pomoci Řecku ze strany EU, který prosazuje především šéf Evropské komise José Manuel Barroso. „Bylo by dobré, kdyby takový mechanismus byl tady dojednán. Jednání pokračuje, ale zda se to povede, není úplně jisté,“ řekl Fischer.
Premiér také odmítl komentovat, jakým způsobem by se případná pomoc ze strany EU dotkla přímo České republiky. „Zatím je předčasné hledat nějaké formy solidarity a spoluúčasti,“ uvedl Fischer. Dodal, že dosud není zřejmé ani to, zda Řecku pomohou země EU či Mezinárodní měnový fond.
Je pravděpodobné, že pomoc Řecku přijde z části jak ze zemí eurozóny, tak od Mezinárodního měnového fondu. Především německá kancléřka Angela Merkelová dlouho trvala na tom, že Atény v podstatě pomoc nepotřebují, protože nejsou v platební neschopnosti.
Související
Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020
První vláda bez ČSSD, ODS a bez důvěry? Podívejte se, kdo nám šéfoval doposud
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 2 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák