Sobotka: Euro zlevňuje státní dluh

"Slovensko má nižší náklady na obsluhu dluhu, ačkoli má téměř stejnou výši veřejného dluhu v poměru k HDP jako Česká republika," vysvětlil Sobotka svůj hlavní argument pro přijetí eura. "Jakmile odezní krize, budeme potřebovat posílit zaměstnanost, posílit investice. Investoři budou cítit vyšší míru jistoty v zemích, které již mají společnou měnu," doplnil.

Připomněl turbulence, které byly spojené se situací Maďarska, kdy investoři vnímali regiony jako celek a nerozlišovali mezi forintem, korunou, zlotým a dalšími měnami. "To všechno ukazuje, že mít vlastní měnu nemusí být jenom pozitivum," uvedl Sobotka. Je přesvědčený, že výhody, které z přijetí eura plynou, převyšují nevýhody včetně často kritizované nemožnosti aplikace vlastní monetární politiky.

Sobotka výčtem výhod reagoval na často kritizovaný fakt, že zatímco státy v eurozóně mohou rozpočtovou politiku dělat de facto libovolně, měnovou politiku má na starosti Evropská centrální banka (ECB). V praxi to znamená, že jednotlivé státy si své rozpočty sestavují na základě vlastního uvážení a mnohé se silně zadlužují, ale nemohou tento problém regulovat pomocí oslabování či naopak posilování měny. Tento problém se silně projevuje v dnešních krizových dobách, protože zatímco například Španělsko by potřebovalo měnu oslabit, Německo by uneslo měnu silnější. Ani jedna z těchto zemí s tím však nemůže nic dělat, protože úrokové sazby eura stanovuje ECB a jednotlivé členské státy na ni mají pouze dílčí vliv.

"V přepočtu životní úrovně HDP na hlavu pomalu doháníme hospodářsky méně vyspělé země eurozóny," řekl Sobotka, proč se domnívá, že ČR by neměla mít problém společnou měnu přijmout. "Předehnali jsme Portugalsko a blížíme se hodnotám Španělska, Řecka, Itálie a možná v budoucnu i Irska. Podle mého soudu už reálná konvergence naší ekonomiky a přibližování životní úrovně dovolují stanovení přesného termínu přijetí eura," doplnil.

Velkým problémem eurozóny je také odhalení "kreativního účetnictví", s jehož pomocí se Řecko dopustilo řady podvodů ve statistice. Často diskutovanou otázkou tedy je, jak podobným podvodům v budoucnu zabránit. "Ukazuje to, že ani Eurostat po odhalení prvních nesrovnalostí nebyl schopen dosáhnout nápravy. Je tedy zřejmé, že v takovýchto případech bude Evropská komise muset přijmout mnohem razantnější opatření, protože se jedná o velké riziko pro celou eurozónu," dodal Sobotka.

"Eeurozóna by byla šťastná, kdyby v průměru dosáhla 60 procent dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP)," reagoval Sobotka na další z často diskutovaných otázek, a to posuzování stáních rozpočtů na základě maastrichtských kritérií, a zvláště jejich kontrola a vynucování. "Průměrné zadlužení eurozóny je totiž někde kolem 80 procent, protože EU v zájmu rozšíření eura netrvala na tom, aby staré země dodržely všechna kritéria, zejména kritérium veřejného dluhu. To se nyní ukazuje jako nedostatek," řekl.

Podle Sobotky je zřejmé, že v budoucnu už nebude žádnému z nových členů eurozóny tolerován vyšší veřejný dluh, než je limit 60 procent v poměru k HDP. "To podle mého prakticky vylučuje, aby Maďarsko v blízkých letech vstoupilo do eurozóny, ačkoli současná maďarská vláda tuto ambici deklarovala. Naopak pro Českou republiku či Polsko zůstává možnost vstupu do eurozóny otevřená," uzavřel téma stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka.