Chudoba v Česku udeřila naplno, potravinové banky jsou nezbytné

V první fázi se do spolupráce s potravinovými bankami zapojilo přibližně 50 hypermarketů, do konce roku pak dalších 40. "Neprodané přebytečné potraviny poputují do azylových domů," uvedla Martina Šilhánová z Nadačního fondu Tesco.

V rámci spolupráce obchodník dodá bance nezávadné potraviny s těsně ukončeným datem minimální trvanlivosti. "V celé České republice stále narůstá počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby a nemají ani finanční prostředky na nákup potravin. V roce 2012 to bylo devět procent lidí a právě k nim směřuje naše pomoc," dodal ředitel České federace potravinových bank Fabrice Martin-Plichta.

Podle statistiky Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) končí přibližně třetina světové produkce potravin jako odpad. Likvidovány jsou také potraviny, kterým doba minimální trvanlivosti prošla teprve před nedávnem a to i přesto, že nejsou nijak zdravotně závadné a ani jejich kvalita není nijak snížena.

Server Aktualne.cz nedávno nabídl rozhovor s Fabricem Martin-Plichtou z České federace potravinových bank.

Potravinové banky nemají v České republice tak dlouhou tradici jako na Západě, přesto se o tomto konceptu stále častěji mluví i u nás. Roste zájem o potravinové banky také u příjemců a dárců?

Potravinové banky fungovaly v ČR v devadesátých letech a po pauze se naplno rozjely od roku 2006. Za tu dobu je vidět, že zájem značně roste. Je to celkem pochopitelné ze strany příjemců – dostávají potraviny zdarma nebo za symbolický příspěvek. U lidí, kteří jsou na mizině, taková pomoc skutečně funguje. Co je zajímavé, je rostoucí zájem dárců. Zvláště obchodní řetězce si stále častěji uvědomují, že už není možné jen tak vyhazovat potraviny, které jsou zdravotně nezávadné, ale z nějakého důvodu se nehodí do prodeje.

Pokud bychom porovnali situaci se zahraničím: Co vidíte jako největší překážku pro to, aby potravinové banky v ČR fungovaly lépe?

Sociální cítění zdejších manažerů a politiků je v porovnání se Západem a zvláště se Spojenými státy, kde vznikly první potravinové banky, stále na velmi nízké úrovni. Největší překážkou pro rozvoj potravinových bank v místním prostředí je ale v zatížení potravinových darů DPH. Když společnost daruje potraviny těsně před expirací, musí zaplatit DPH ve výši 15% z obvyklé ceny (popř. nákupní ceny). Evropská komise doporučila všem členským zemím, aby osvobodily tyto dary od DPH. Doufám, že česká vláda ji vyslyší.

Myslíte, že téma Food Waste (plýtvání potravinami) je u české společnosti přijímáno s dostatečnou vahou? Kdo by měl podle vás být primárně odpovědný za osvětu v této oblasti?

Nemám dojem, že by toto téma českou společnost nějak pálilo. Stále je ve fázi „konzumuji, tedy jsem". Česká společnost ještě není nasycená. Navíc si neuvědomuje, že svým chováním podkopává budoucnost nejen této země, ale celé naší planety. Střídmost je slovo, které ve zdejším diskursu naprosto schází, samozřejmě existuje pár výjimek, jako je Václav Cílek nebo Jan Keller. Aby fungující osvěta mohla působit na společnost, musí spolupracovat všichni důležití společenští aktéři, ať už jde o neziskový sektor, firmy nebo stát.