Praha - Prakticky deset let působil Martin Roman ve společnosti ČEZ. Jeho "vláda" se blíží k závěru. Rozhodnutí o jeho odchodu či setrvání na pozici předsedy dozorčí rady má přijít v září.
Blízký spolupracovník Martina Romana týdeníku Ekonom sdělil, že právě v září se má šéf dozorčího orgánu osobně setkat s ministrem financí Janem Fischerem. Předmětem jednání má být i otázka dalšího Romanova působení v ČEZ.
Oba účastníci se zatím ke schůzce nechtějí příliš vyjadřovat, což v takových případech bývá obvyklé. „Ministr se standardně schází s lidmi z firem se státní majetkovou účastí," uvedl bez dalších podrobností Fischerův mluvčí Ondřej Šrámek.
Případný Romanův odchod by se nejspíš uskutečnil jako rezignace z vlastní vůle. K odvolání z funkce je třeba svolat valnou hromadu. Jak potvrdila mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová, žádný takový návrh ze strany ministerstva financí zatím nedorazil.
Martin Roman se v posledních dvou letech stáhl do pozadí. Hlavním reprezentantem firmy ČEZ se stal jeho nástupce na postu generálního ředitele Daniel Beneš. Roman tráví nemálo času na dovolené mimo republiku, občas se objeví na golfovém hřišti nebo v luxusních restauracích v centru Prahy, informuje iHned.cz.
O odvolání Martina Romana se hovoří již delší dobu, cosi naznačil i Rusnok. "Martin Roman nesporně odborník je. To je jiná věc. Otázkou je jeho vztah k českému státu, do jaké míry může reprezentovat zájmy hlavního akcionáře. To je pro mě otázka a s tím se budu chtít důkladně seznámit a až přijde čas, určitě se tam nějaké změny odehrát mohou. Ale není to tak akutní jako jinde," řekl Rusnok.
ČEZ je největší tuzemská energetická firma. V loňském roce hospodařila s čistým ziskem 40,2 miliardy korun, letos očekává zisk 37,5 miliardy korun. Stát drží ve společnosti zhruba 70 procent akcií, letos na dividendách ČEZ získal zhruba 15 miliard korun.
Rusnokova vláda, už vyměnila například vedení Českých drah. Ministr dopravy Zdeněk Žák vyměnil převážnou část dozorčí rady státem vlastněné dopravní firmy, nová rada pak odvolala celé představenstvo včetně generálního ředitele Petra Žaludy.
Související
ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění
Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
před 1 hodinou
Trump se zřejmě nevzdává "amerického" Grónska. Jmenoval nového vyslance
před 2 hodinami
Drama v Liberci. Sedm zraněných při požáru domu, zachraňovali je hasiči
před 2 hodinami
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
před 3 hodinami
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
před 4 hodinami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 5 hodinami
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 6 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 6 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 7 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 8 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 9 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 10 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.
Zdroj: Libor Novák