Češi si stavějí domy sami, kašlou na developery. Jaká je úspora?

„Zhruba 80 stavitelů si dům postaví nejdéle do dvou let od zahájení stavby," říká Tesárek s tím, že dnešní stavební materiály jsou jako skládačka a pracovní postupy a zkušenosti získávají „samostavitelé" na internetu. Na odborné práce si ale valná většina sjednává odborníky: tesaře, instalatéry či elektrikáře. To samé se týká instalace oken.

Sami si dům vždycky postavíte levněji

Čechy láká možnost bydlet v domě, který si sami postaví zejména proto, že výsledná cena vyjde na zlomek ceny od developerů.

„Nejčastěji si lidé stavějí domy do velikosti zastavěné plochy 150 metrů čtverečních, typově nejčastěji dvoupatrové domy či přízemní typu bungalov. Na stavbu mají rozpočet od 1,5 milionu do 2 milionů korun. Stavbu realizuje většina stavebníků v době svého volna, tedy po práci a o víkendech. Ale i s tímto omezením je 80 procent námi sledovaných staveb dokončeno nejdéle do dvou let od zahájení," shrnuje závěry analýzy Tesárek.

Bez pozemku přijde jeden metr čtvereční domu postaveného svépomocí zhruba na 7500 až 12 500 korun v závislosti na vybavení a typu stavby. U developerů to je obyčejně několikanásobek.

Hlavním motivem výstavby vlastními silami je nejen nižší cena celé stavby, ale i vyšší kvalita provedení. „Developeři mnohdy stavějí tak, aby stavba bez reklamací vydržela po dobu dvouleté záruky. Svépomocí se lidé snaží, aby jim dům spolehlivě sloužil po celé generace," říká Tesárek.

Svépomocí stavějí hlavně středoškoláci, třicátníci ze Středočeského kraje

Více než polovinu stavitelů tvoří střední generace ve věku 25 až 44 let (53 procent), ale výjimkou nejsou ani pokročilí čtyřicátníci (45 až 54 let), kteří představují 18 procent samostavitelů.

Vzděláním jde hlavně o středoškoláky (50 procent), vysokoškoláci tvoří 15 procent. „Rozhodně to nejsou zkušení řemeslníci, často jde o kancelářské profese, které se pracovní postupy teprve učí, zejména z internetu," vysvětluje Tesárek. Nejvíce staveb podle analýzy vzniká v kraji Středočeském (24 procent), Jihomoravském (18 procent), Moravskoslezském (15 procent), Zlínském (11 procent) a v Praze (13 procent). Naopak nejmenší zájem je v kraji Karlovarském (0,6 procenta) a Ústeckém (0,8 procenta).