Dvě práce na plný úvazek: Přinášíme kompletní návod, jak na to

Druhý pracovní úvazek se dá zvládnout

Spoustu lidí napadne, že pracovat na dva plné úvazky nelze, ale opak je pravdou. Jediným kritériem je, zda budete řádně a včas plnit své povinnosti vůči všem zaměstnavatelům. Teoreticky můžete mít dokonce dva úvazky u jednoho zaměstnavatele. Oba pracovní poměry však nesmí mít stejnou náplň práce a nesmí se jednat o stejný druh činnosti. Pak byste se totiž dostali do křížku s ustanovením o povinném rozsahu práce přesčas.

Pozor si musíte dát také v případě, že se vaše druhá práce shoduje s činností, kterou vykonáváte pro původního zaměstnavatele. Od něho pak potřebujete jeho písemný souhlas.

V praxi je samozřejmě důležité, abyste mohli obě činnosti rozumně skloubit časově. Například můžete pracovat jako sekretářka od sedmi do pěti a k tomu si přibrat (ve stejném podniku nebo jinde) večerní směnu jako uklízečka.

Sociální a zdravotní pojištění, stejně tak daně za vás budou odvádět oba zaměstnavatelé. Vy pak můžete uplatnit slevu na dani u jednoho z příjmu. Stejně tak je to u nemocenské.

K práci si najděte výhodnou brigádu

Dohodu o provedení práce si můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. U každého z nich však můžete odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Předností má práce na dohodu hned několik: je administrativně nenáročná a vyplatí se. Zvlášť, pokud odměna nepřesáhne deset tisíc korun za měsíc. V takovém případě z ní totiž nemusíte platit zdravotní a sociální pojištění a neodvádí ho za vás ani zaměstnavatel.

Pokud nestíháte dvě práce, zkuste jednu na půl...

Další alternativou je přivýdělek na dohodu o pracovní činnosti. Tu můžete uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu běžné týdenní pracovní doby – tedy dvacet hodin týdně. Pokud měsíční odměna nedosáhne hranice 2500 korun, neodvádíte z výdělku vy ani zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění. Jakmile této hranice dosáhnete, zdravotní i sociální pojištění se odvádí.

Pracujte, a zároveň buďte svým vlastním šéfem

Pokud se rozhodnete při zaměstnání začít podnikat, bude vaše podnikání posuzováno jako vedlejší činnost. V první fázi si budete muset obstarat živnostenské oprávnění – přijde vás na tisícikorunu.

Když budete chtít podnikat ve stejném oboru, v jakém působí váš zaměstnavatel, budete od něj opět potřebovat písemný souhlas. V prvním roce budete mít pro podnikání podmínky celkem komfortní. Nebudete z něj muset odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Doplatíte ho až zpětně po odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu – a vypočítávat se bude podle toho, kolik jste si v podnikání za předešlý rok reálně vydělali.

Pokud váš roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne rozhodnou částku, která pro letošek dělá 62 121 korun, sociální pojištění platit nebudete vůbec. A v následujícím roce opět nemusíte platit ani zálohy. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, vypočítá se vám doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku. Minimální výše zálohy při vedlejší činnosti letos dosahuje 756 korun, respektive 679 korun, pokud jste účastníky důchodového spoření (tedy druhého pilíře).

Pro zdravotní pojištění žádná rozhodná částka neexistuje, při vedlejší činnosti nemusíte zálohy platit ani v následujících letech, zdravotní pojištění vždy doplatíte až po odevzdání přehledu podle skutečně dosaženého zisku. Neplatí pro vás tedy minimální vyměřovací základ jako pro člověka, který podniká v rámci hlavní činnosti.