Ostrava 31. října (ČTK) - Vedení těžební společnosti OKD odmítlo návrh kolektivní smlouvy, který podal zprostředkovatel, a místo toho předložilo zaměstnancům svůj vlastní návrh. ČTK to dnes řekl mluvčí OKD Marek Síbrt. Horníci budou příští týden hlasovat o návrhu zaměstnavatele a také o tom, zda jsou ochotni jít do stávky, řekl ČTK předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.
Stejně jako návrh zprostředkovatele počítá i nový návrh firmy se zrušením takzvaných 13. a 14. platů, tedy příplatků na dovolenou a Vánoce. Místo nich by byl podíl na zisku. Zprostředkovatel ale navrhoval také zvýšení mezd o tři procenta. OKD sice navrhuje zvýšení mezd až o čtyři procenta, ale na rozdíl od návrhu zprostředkovatele podmíněné plněním plánu v těžbě a bezpečnosti práce.Právě chystané zrušení 13. a 14. platů odborářům nejvíce vadilo. I v případě zvýšení mezd, tak jak navrhoval zprostředkovatel, by to podle odborů vedlo k výraznému snížení příjmů zaměstnanců. Byl to také jeden z hlavních důvodů, kvůli nimž horníci v září demonstrovali v ostravských ulicích.Odboráři vyjednávají s vedením OKD o nové "velké" kolektivní smlouvě už více než rok, od loňského srpna. Platnost smlouvy se má prodloužit ze tří na pět let, konkrétně na roky 2014 až 2018. Jednání se začala protahovat zvláště poté, co firma kvůli špatným hospodářským výsledkům začala zavádět úsporná opatření. Od 15. října jsou kvůli tomu horníci také ve stávkové pohotovosti.Pytlík dnes řekl, že po neúspěchu jednání před zprostředkovatelem se zaměstnanci OKD od pondělí 4. listopadu začnou v referendu vyjadřovat k novému návrhu zaměstnavatele. "Pokud s tím nebudou souhlasit, podepíšou v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání souhlas se stávkou ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy," řekl odborový předák. Nový návrh zaměstnavatele nechtěl komentovat s tím, že nechce před referendem ovlivňovat zaměstnance.Pokud by se horníci v referendu vyjádřili pro stávku, ještě by to podle Pytlíka neznamenalo automaticky, že by se opravdu stávkovalo. "Neznamená to hned stávku, ale že zaměstnanci s tím nejsou spokojeni a jsou ochotni do stávky jít. To může být prostor pro další vyjednávání. Ale taky pro stávku," řekl Pytlík.Mluvčí OKD uvedl, že návrh zaměstnavatele počítá se zachováním výše tarifní složky mzdy a zároveň zaměstnancům nabízí až čtyři procenta navíc za plnění plánu v oblasti objemu těžby a bezpečnosti práce. "Třináctý a čtrnáctý plat (přídavek na dovolenou a Vánoce) bude nahrazen podílem zaměstnanců na hospodářském výsledku společnosti," uvedl Síbrt. Například při dosažení čistého zisku po zdanění ve výši 900 milionů korun v roce 2014 budou podle něj zachovány průměrné mzdy na úrovni roku 2013. "Při dosažení lepšího výsledku bude bonus dále zvyšován podle pravidel sjednaných v kolektivní smlouvě," uvedl mluvčí.V návrhu je dále například snížení odstupného z organizačních důvodů z maximálního trojnásobku na dvojnásobek, snížení odstupného v sociálním programu z maximálního pětinásobku na čtyřnásobek a zrušení odchodného při odchodu do důchodu.Generální ředitel OKD Ján Fabián uvedl v letáku, který dnes firma rozdává zaměstnancům, že návrh je v kontextu situace na trhu vstřícný. "Situace na světovém trhu s uhlím je nejhorší za několik desítek let. Mimořádně tvrdě dopadla i na OKD. Je nezbytně nutné na ni reagovat, abychom ji ustáli a přežili," uvedl Fabián.Mezi úspornými opatřeními, která už firma udělala, bylo například propuštění 250 zaměstnanců z administrativy. O stovky snižuje OKD počty pracovníků dodavatelských firem, což jsou téměř výhradně Poláci nebo Slováci. Firma také přestěhovala své sídlo z Ostravy na Důl Darkov a chce uzavřít ztrátový Důl Paskov.O stávce rozhodovali horníci v OKD i loni, když se odboráři nemohli s vedením firmy shodnout na nárůstu mezd. K referendu o stávce ale přišlo málo lidí, a tak pak odboráři přijali návrh zprostředkovatele.Společnost OKD patří firmě NWR, kterou ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR. V té má zhruba poloviční podíl český podnikatel Zdeněk Bakala. Firma zaměstnává téměř 13.000 lidí a je největším soukromým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Loni tam hrubá průměrná mzda činila 37.149 korun, pracovníci na šachtách si vydělali průměrně 35.283 korun měsíčně. V Moravskoslezském kraji činila loni průměrná mzda 23.577 korun.
Související
130 let od jedné z největších důlních katastrof u nás. Co se stalo v Karviné roku 1894?
Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák