Špatná zpráva: Ekonomický růst v ČR se odkládá

Praha - Slabá domácí poptávka a v důsledku toho klesající objem obchodu, to jsou podle aktuální čtvrtletní makroekonomické prognózy, kterou pro 25 nejvýznamnějších rychleji se rozvíjejících zemí světa včetně České republiky pravidelně zpracovává poradenská společnost EY, hlavní příčiny očekávaného zpomalení jejich hospodářského růstu v roce 2014.

Jan Fanta vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik EY v České republice, komentuje výsledky prognózy pro Českou republiku:

„Výsledky voleb v ČR mimo jiné paradoxně znamenají určitou pokračující stabilitu z pohledu investorů, protože pravděpodobnost velkých změn v oblasti hospodářské politiky se snížila."

„Odhad vývoje HDP pro letošní rok zůstává nezměněn, tj. očekává se 1% pokles. Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika zaznamenala oproti očekáváním výraznější růst, díky němuž se vymanila z recese, trvající již od roku 2011. Zasloužil se o to ale jediný ukazatel, a to čistý vývoz. Výsledky ve zbývajících měsících roku 2013 proto budou pravděpodobně slabší a budou ovlivněny vysokou nezaměstnaností a úspornými opatřeními."

„Ekonomický růst se očekává až od roku 2014. Zda bude skutečně dosažené tempo růstu ještě vyšší, než je náš aktuální odhad, to bude záviset na případném nárůstu veřejných výdajů na infrastrukturu a bytovou výstavbu. V tomto směru by mohly výrazně pomoci evropské fondy a rovněž uvolnění úsporných opatření po říjnových volbách. Význam těchto stimulů pro podporu ekonomické aktivity je o to důležitější, že základní referenční sazba ČNB je 0,05 %, a nelze ji tudíž už dále snížit."

„Česká ekonomika je stále do značné míry závislá na vývozu, jehož podíl na HDP činil v roce 2012 téměř 87 %. Očekáváme, že díky zvyšující se poptávce v eurozóně se objem exportu ve střednědobém výhledu zvýší, nicméně pouze mírně. Částečně kvůli omezené výrobní kapacitě a pomalému růstu produktivity práce a částečně kvůli dále se zvyšující konkurenci na globálních trzích nelze předpokládat, že by se českému exportu ve střednědobém výhledu podařilo výrazněji navýšit podíl na klíčových exportních trzích. Pro roky 2015–17 proto předpokládáme průměrný růst HDP něco přes 2,5 %, tedy nižší tempo růstu než v předkrizových letech."

Oživení rychleji rostoucích ekonomik se neobejde bez strukturálních reforem

Kvůli odlivu investic, způsobenému obavami investorů z vyššího rizika, výrazně oslabují měny řady rozvíjejících se ekonomik a současně prudce rostou dluhopisové výnosy a klesají ceny akcií. Aktuální prognóza EY proto pro příští rok snížila odhad průměrného růstu HDP těchto zemí na 4,7 %, tedy o celý jeden procentní bod oproti letní předpovědi. Velký podíl na tom má nepříznivý vývoj latinskoamerických a některých asijských ekonomik.

„Ve srovnání s létem jsme museli odhad růstu rychleji se rozvíjejících ekonomik výrazně snížit," říká Jan Fanta, vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik EY v České republice. „Tyto země sice již řadu let stabilně rostou, ale v poslední době jsou pod velkým vnějším tlakem, především kvůli obavám, že americký Fed začne omezovat kvantitativní uvolňování, a kvůli rozkolísaným finančním trhům. Nepříznivý dopad na ekonomický růst má i slábnoucí domácí poptávka a chybějící strukturální reformy."

„Pokud chtějí rychleji rostoucí ekonomiky získat zpět důvěru investorů, musí jejich vlády provést strukturální reformy a uvolnit regulaci," říká Jan Fanta. „Teď je k tomu příležitost, protože Spojené státy se prozatím rozhodly pokračovat v kvantitativním uvolňování a poněkud lépe se daří rozvinutým ekonomikám, které díky tomu víc investují na rychleji rostoucích trzích. Je velice důležité, aby rozvíjející se státy dokázaly maximálně využít výhodu, kterou jim dává současné oslabení jejich měn, pro další rozvoj proexportně orientovaných odvětví a daly se do reforem, které posílí jejich konkurenceschopnost."

Klesající měna zvyšuje inflační tlaky

S výrazným oslabením měny se potýká například Indie, Indonésie, Turecko či Brazílie. Ekonomický růst těchto zemí zpomaluje, ale vnější tlaky je současně nutí k restriktivnější měnové politice. Podle „mapy" intenzity rizik, zpracované pro účely této čtvrtletní makroekonomické prognózy, patří právě tyto státy spolu s dalšími, např. s Argentinou nebo Egyptem, k nejzranitelnějším vůči případné měnové nebo finanční krizi. Mapa udává „skóre" jednotlivých zemí zahrnutých do průzkumu, kombinující sedm kritérií, mimo jiné stav běžného účtu platební bilance, rozdíl mezi zahraničním, resp. státním dluhem a výší HDP, průměrnou míru inflace v letošním roce a další.

„Mezi nejčastější problémy těchto zemí patří relativně vysoký schodek běžného účtu, výše státního dluhu a inflace," říká Jan Fanta. „Pokud si mají do budoucna udržet solidní růst, bez ekonomických reforem to nepůjde."

Jiná je situace v zemích Blízkého východu, například v Saúdské Arábii, Kataru nebo ve Spojených arabských emirátech, kde je úroveň státního, respektive zahraničního dluhu nízká. Pokud jde o Kolumbii, mapa rizik naznačuje, že propad tamější měny patrně nelze zdůvodnit základními makroekonomickými ukazateli. Kolumbie má totiž nízkou inflaci a ani výše jejího státního a zahraničního dluhu není ve srovnání s jinými rychleji se rozvíjejícími ekonomikami nijak vysoká.

Investice i spotřebu dusí inflace a dražší úvěry

I když měny některých rychleji se rozvíjejících ekonomik začínají znovu posilovat a tamější kapitálové trhy zaznamenávají jisté známky oživení, ještě nějakou dobu potrvá, než se finanční trhy z poklesu vzpamatují. Oslabení měn a zvýšení rizikové přirážky situaci v těchto ekonomikách jen dál komplikuje, především proto, že slabá měna zvyšuje inflační tlaky. Vysoká míra inflace je problémem například v Argentině a Ghaně, kde by podle prognózy EY po celý příští rok inflace podle indexu spotřebitelských cen neměla klesnout pod 10 %.

Důsledkem vyšších výnosů z dluhopisů a vyšších referenčních sazeb centrální banky je zdražení úvěrů (v domácích i zahraničních měnách), a to nejen pro vlády rozvíjejících se zemí, ale i pro podniky a domácnosti. „Dražší úvěry rovná se menší investice," upozorňuje Jan Fanta. „Snížení finančních rezerv obyvatelstva, vyšší náklady na spotřebitelské úvěry, vyšší ceny dováženého zboží, především komodit, to všechno bude mít negativní vliv na spotřebu. Důsledkem bude, že rychleji se rozvíjející ekonomiky porostou v příštím roce pomaleji, než jsme původně předpokládali."

Čína má lepší vyhlídky než ostatní země skupiny BRIC

Zatímco prognóza pro většinu rychleji se rozvíjejících ekonomik není příliš příznivá, čínské vyhlídky jsou slibné. Současný nižší růst je částečně důsledkem cílených opatření čínské vlády a centrální banky, které se snaží omezit rychlý růst úvěrů a dostat vývoj čínské ekonomiky na cestu, která bude udržitelná. Významným impulzem pro rozvoj obchodu a inovací se stala reforma finančního sektoru a nedávno nově otevřené zóna volného obchodu v Šanghaji. Naproti tomu ostatní země skupiny BRIC řeší celou řadu problémů.

Brazilská ekonomika roste pomalu a potýká se s rostoucí inflací. Pro letošní rok se předpokládá více než 6% míra inflace a růst HDP daleko pod 3 %. Očekává se rovněž další růst úrokových sazeb, což by mohlo ještě více poškodit investiční růst.

Pro Rusko prognóza EY pro letošek předpokládá pouze 1,4% míru ekonomického růstu, což je výrazně méně, než byl 2,7% odhad z července letošního roku. V dlouhodobém výhledu by se měl růst HDP sice dostat až k 4 %, nicméně přetrvávají obavy z tamější demografické struktury a pomalého postupu politických reforem v některých oblastech.

Zatímco v letech 2005–2010 rostl indický HDP o impozantních 9 % ročně, v roce 2012 tempo růstu zpomalilo na 5 %. Stále je zde vysoká inflace a velký je také schodek běžného účtu. Politická prohlášení uplynulých několika měsíců sice svědčí o snaze zefektivnit indické hospodářství, ale skutečné zlepšení bude vyžadovat podstatně větší investice do infrastruktury.

Podmínkou nastartování růstu ve střednědobém výhledu jsou ekonomické reformy

Prognóza EY upozorňuje, že opatření přijímaná v rychleji rostoucích ekonomikách jsou z velké většiny jen krátkodobá a nevytvářejí potřebné podmínky pro střednědobý růst. Navíc v některých zemích budou v příštím roce volby, a dohodnout se na ekonomických reformách proto bude ještě obtížnější. „V následujících třech letech se budou stále víc rozevírat nůžky mezi jednotlivými rychleji rostoucími trhy podle toho, jak úspěšné jsou a budou v zavádění potřebných ekonomických reforem," dodává Jan Fanta.

Související

Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

Více souvisejících

Ekonomika krize Jan Fanta

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

21. června 2026 18:37

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

21. června 2026 17:18

Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy