Špatná zpráva: Ekonomický růst v ČR se odkládá

Praha - Slabá domácí poptávka a v důsledku toho klesající objem obchodu, to jsou podle aktuální čtvrtletní makroekonomické prognózy, kterou pro 25 nejvýznamnějších rychleji se rozvíjejících zemí světa včetně České republiky pravidelně zpracovává poradenská společnost EY, hlavní příčiny očekávaného zpomalení jejich hospodářského růstu v roce 2014.

Jan Fanta vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik EY v České republice, komentuje výsledky prognózy pro Českou republiku:

„Výsledky voleb v ČR mimo jiné paradoxně znamenají určitou pokračující stabilitu z pohledu investorů, protože pravděpodobnost velkých změn v oblasti hospodářské politiky se snížila."

„Odhad vývoje HDP pro letošní rok zůstává nezměněn, tj. očekává se 1% pokles. Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika zaznamenala oproti očekáváním výraznější růst, díky němuž se vymanila z recese, trvající již od roku 2011. Zasloužil se o to ale jediný ukazatel, a to čistý vývoz. Výsledky ve zbývajících měsících roku 2013 proto budou pravděpodobně slabší a budou ovlivněny vysokou nezaměstnaností a úspornými opatřeními."

„Ekonomický růst se očekává až od roku 2014. Zda bude skutečně dosažené tempo růstu ještě vyšší, než je náš aktuální odhad, to bude záviset na případném nárůstu veřejných výdajů na infrastrukturu a bytovou výstavbu. V tomto směru by mohly výrazně pomoci evropské fondy a rovněž uvolnění úsporných opatření po říjnových volbách. Význam těchto stimulů pro podporu ekonomické aktivity je o to důležitější, že základní referenční sazba ČNB je 0,05 %, a nelze ji tudíž už dále snížit."

„Česká ekonomika je stále do značné míry závislá na vývozu, jehož podíl na HDP činil v roce 2012 téměř 87 %. Očekáváme, že díky zvyšující se poptávce v eurozóně se objem exportu ve střednědobém výhledu zvýší, nicméně pouze mírně. Částečně kvůli omezené výrobní kapacitě a pomalému růstu produktivity práce a částečně kvůli dále se zvyšující konkurenci na globálních trzích nelze předpokládat, že by se českému exportu ve střednědobém výhledu podařilo výrazněji navýšit podíl na klíčových exportních trzích. Pro roky 2015–17 proto předpokládáme průměrný růst HDP něco přes 2,5 %, tedy nižší tempo růstu než v předkrizových letech."

Oživení rychleji rostoucích ekonomik se neobejde bez strukturálních reforem

Kvůli odlivu investic, způsobenému obavami investorů z vyššího rizika, výrazně oslabují měny řady rozvíjejících se ekonomik a současně prudce rostou dluhopisové výnosy a klesají ceny akcií. Aktuální prognóza EY proto pro příští rok snížila odhad průměrného růstu HDP těchto zemí na 4,7 %, tedy o celý jeden procentní bod oproti letní předpovědi. Velký podíl na tom má nepříznivý vývoj latinskoamerických a některých asijských ekonomik.

„Ve srovnání s létem jsme museli odhad růstu rychleji se rozvíjejících ekonomik výrazně snížit," říká Jan Fanta, vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik EY v České republice. „Tyto země sice již řadu let stabilně rostou, ale v poslední době jsou pod velkým vnějším tlakem, především kvůli obavám, že americký Fed začne omezovat kvantitativní uvolňování, a kvůli rozkolísaným finančním trhům. Nepříznivý dopad na ekonomický růst má i slábnoucí domácí poptávka a chybějící strukturální reformy."

„Pokud chtějí rychleji rostoucí ekonomiky získat zpět důvěru investorů, musí jejich vlády provést strukturální reformy a uvolnit regulaci," říká Jan Fanta. „Teď je k tomu příležitost, protože Spojené státy se prozatím rozhodly pokračovat v kvantitativním uvolňování a poněkud lépe se daří rozvinutým ekonomikám, které díky tomu víc investují na rychleji rostoucích trzích. Je velice důležité, aby rozvíjející se státy dokázaly maximálně využít výhodu, kterou jim dává současné oslabení jejich měn, pro další rozvoj proexportně orientovaných odvětví a daly se do reforem, které posílí jejich konkurenceschopnost."

Klesající měna zvyšuje inflační tlaky

S výrazným oslabením měny se potýká například Indie, Indonésie, Turecko či Brazílie. Ekonomický růst těchto zemí zpomaluje, ale vnější tlaky je současně nutí k restriktivnější měnové politice. Podle „mapy" intenzity rizik, zpracované pro účely této čtvrtletní makroekonomické prognózy, patří právě tyto státy spolu s dalšími, např. s Argentinou nebo Egyptem, k nejzranitelnějším vůči případné měnové nebo finanční krizi. Mapa udává „skóre" jednotlivých zemí zahrnutých do průzkumu, kombinující sedm kritérií, mimo jiné stav běžného účtu platební bilance, rozdíl mezi zahraničním, resp. státním dluhem a výší HDP, průměrnou míru inflace v letošním roce a další.

„Mezi nejčastější problémy těchto zemí patří relativně vysoký schodek běžného účtu, výše státního dluhu a inflace," říká Jan Fanta. „Pokud si mají do budoucna udržet solidní růst, bez ekonomických reforem to nepůjde."

Jiná je situace v zemích Blízkého východu, například v Saúdské Arábii, Kataru nebo ve Spojených arabských emirátech, kde je úroveň státního, respektive zahraničního dluhu nízká. Pokud jde o Kolumbii, mapa rizik naznačuje, že propad tamější měny patrně nelze zdůvodnit základními makroekonomickými ukazateli. Kolumbie má totiž nízkou inflaci a ani výše jejího státního a zahraničního dluhu není ve srovnání s jinými rychleji se rozvíjejícími ekonomikami nijak vysoká.

Investice i spotřebu dusí inflace a dražší úvěry

I když měny některých rychleji se rozvíjejících ekonomik začínají znovu posilovat a tamější kapitálové trhy zaznamenávají jisté známky oživení, ještě nějakou dobu potrvá, než se finanční trhy z poklesu vzpamatují. Oslabení měn a zvýšení rizikové přirážky situaci v těchto ekonomikách jen dál komplikuje, především proto, že slabá měna zvyšuje inflační tlaky. Vysoká míra inflace je problémem například v Argentině a Ghaně, kde by podle prognózy EY po celý příští rok inflace podle indexu spotřebitelských cen neměla klesnout pod 10 %.

Důsledkem vyšších výnosů z dluhopisů a vyšších referenčních sazeb centrální banky je zdražení úvěrů (v domácích i zahraničních měnách), a to nejen pro vlády rozvíjejících se zemí, ale i pro podniky a domácnosti. „Dražší úvěry rovná se menší investice," upozorňuje Jan Fanta. „Snížení finančních rezerv obyvatelstva, vyšší náklady na spotřebitelské úvěry, vyšší ceny dováženého zboží, především komodit, to všechno bude mít negativní vliv na spotřebu. Důsledkem bude, že rychleji se rozvíjející ekonomiky porostou v příštím roce pomaleji, než jsme původně předpokládali."

Čína má lepší vyhlídky než ostatní země skupiny BRIC

Zatímco prognóza pro většinu rychleji se rozvíjejících ekonomik není příliš příznivá, čínské vyhlídky jsou slibné. Současný nižší růst je částečně důsledkem cílených opatření čínské vlády a centrální banky, které se snaží omezit rychlý růst úvěrů a dostat vývoj čínské ekonomiky na cestu, která bude udržitelná. Významným impulzem pro rozvoj obchodu a inovací se stala reforma finančního sektoru a nedávno nově otevřené zóna volného obchodu v Šanghaji. Naproti tomu ostatní země skupiny BRIC řeší celou řadu problémů.

Brazilská ekonomika roste pomalu a potýká se s rostoucí inflací. Pro letošní rok se předpokládá více než 6% míra inflace a růst HDP daleko pod 3 %. Očekává se rovněž další růst úrokových sazeb, což by mohlo ještě více poškodit investiční růst.

Pro Rusko prognóza EY pro letošek předpokládá pouze 1,4% míru ekonomického růstu, což je výrazně méně, než byl 2,7% odhad z července letošního roku. V dlouhodobém výhledu by se měl růst HDP sice dostat až k 4 %, nicméně přetrvávají obavy z tamější demografické struktury a pomalého postupu politických reforem v některých oblastech.

Zatímco v letech 2005–2010 rostl indický HDP o impozantních 9 % ročně, v roce 2012 tempo růstu zpomalilo na 5 %. Stále je zde vysoká inflace a velký je také schodek běžného účtu. Politická prohlášení uplynulých několika měsíců sice svědčí o snaze zefektivnit indické hospodářství, ale skutečné zlepšení bude vyžadovat podstatně větší investice do infrastruktury.

Podmínkou nastartování růstu ve střednědobém výhledu jsou ekonomické reformy

Prognóza EY upozorňuje, že opatření přijímaná v rychleji rostoucích ekonomikách jsou z velké většiny jen krátkodobá a nevytvářejí potřebné podmínky pro střednědobý růst. Navíc v některých zemích budou v příštím roce volby, a dohodnout se na ekonomických reformách proto bude ještě obtížnější. „V následujících třech letech se budou stále víc rozevírat nůžky mezi jednotlivými rychleji rostoucími trhy podle toho, jak úspěšné jsou a budou v zavádění potřebných ekonomických reforem," dodává Jan Fanta.

Související

Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.
Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.

Více souvisejících

Ekonomika krize Jan Fanta

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden setkají na Pražském hradě, informovali spolupracovníci hlavy státu. Politici spolu budou řešit například státní rozpočet či zahraniční cesty.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy