Češi vzdorují, zkrácený pracovní úvazek netáhne. Znáte jeho (ne)výhody?

Muži (90 procent) preferují práci na plný úvazek častěji než ženy (84 procent). Dvě pětiny žen hledají práci na zkrácený úvazek, u mužů je to každý čtvrtý. Práci na dohodu uvádí necelá třetina žen (27 procent) i mužů (29 procent). Muži (12 procent) vyhledávají živnost dvojnásobně více než ženy (šest procent).

"Počet zkrácených úvazků patří v Česku k nejnižším v Evropě. Zájem o alternativní úvazky roste především ze strany žen, kterým pomáhá při péči o další členy rodiny, nicméně letos bylo zveřejněno o pět procent méně pracovních nabídek na zkrácený úvazek," uvedla Kateřina Jaroňová z Profesia.cz.

Alternativním pracovním úvazkem je jakýkoli jiný režim než ten s osmihodinovou, případně týdenní pracovní dobou. Vyhledávají ho zejména rodiče na mateřské dovolené, studenti, starší osoby a invalidé. Výhodou ale může být tento typ úvazku i pro zaměstnavatele, kteří si tak mohou udržet kvalifikovanou pracovní sílu, zvýšit motivovanost a loajalitu svých pracovníků a dosáhnout tak nižší fluktuace, informuje server mesec.cz.

Hlavní výhodou je samotná možnost zaměstnání na částečný úvazek, kdy se můžete dostatečně věnovat rodině a zároveň neztratit kontakt s praxí, s kolegy a s klienty.

Velkou výhodou také je, že díky pestřejšímu dennímu programu mám více energie, chuti a nasazení jak při práci, tak při dětských hrátkách, přesně v duchu hesla, že důležitější je kvalita stráveného času než jeho kvantita. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že částečný úvazek znamená i částečnou mzdu, ale v některých případech i tato může být významným přínosem do rodinného rozpočtu. Velkým pozitivem je možnost plného využití některých zaměstnaneckých výhod nabízených zaměstnavatelem jako je služební auto či služební telefon i k soukromým účelům.

Výhodou a zároveň i nevýhodou je zvýšený nárok na včasné plánování a dobrou organizaci pracovního a nepracovního času tak, abyste byli flexibilní a byli schopni reagovat na různé "ad hoc" situace, informují Hospodářské noviny.

Klouzavý pracovní rok? Češi ho neznají

Zkrácený pracovní úvazek jmenovitě upravuje především § 241 odst. 2 zákoníku práce. Zaměstnavatele o něj mohou požádat rodiče pečující o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně nebo osoby, které dlouhodobě pečují o bezmocnou osobu. Nestojí-li v cestě vážné provozní důvody, měl by zaměstnavatel žádosti vyhovět. V ostatních případech je na jeho vůli, zda na požadavek kratší pracovní doby přistoupí. Jedná-li se však o kvalitního zaměstnance, je výhodnější jej pro svůj podnik udržet alespoň ve zkráceném úvazku, případně kombinovaným s prací z domova.

Další rozšířenou verzí alternativního úvazku je pružná pracovní doba, kterou zákoník práce upravuje v § 85. Zaměstnanec si tak má možnost zvolit začátek a konec pracovní doby v rámci dvou tzv. volitelných pracovních dob. Mezi ně je vložen úsek základní pracovní doby, což je určité časové pásmo, kdy je přítomnost zaměstnance v práci vyžadována. Celková délka směny by neměla přesáhnout 12 hodin. 

Poměrně neznámou, ale příbuznou formou je tzv. klouzavý pracovní rok, který zatím v České republice nemá tradici. Zaměstnanec v některých měsících roku využívá více presčasů, jindy naopak čerpá náhradní volno.