Omezit prodejní dobu o svátcích? Řetězce se bouří

Juračka tak reagoval na návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který představil v minulém týdnu senátor František Bublan (ČSSD). Návrh počítá s omezení prodejní doby o sedmi svátcích, podle Bublana by zákon mohl začít platit od roku 2015. Norma má podle odborů mj. umožnit zaměstnancům v obchodu strávit svátky v rodinném kruhu.

"Zájem o práci o svátcích je velký, i na vánoční svátky. Nabídka pracovat o svátcích ze strany zaměstnanců je vyšší než je řetězec schopen zaměstnat," uvedl Juračka.

Obchodníci návrh odmítají. Svaz obchodu je přesvědčen, že by o prodejní době měla rozhodovat zejména poptávka zákazníků. "My neříkáme, že musí být otevřeno, ale že může být otevřeno tam, kde je zájem zákazníka, který je pro nás rozhodující a samozřejmě tam, kde jsou pro to ekonomické podmínky," dodal Juračka. 

"O směny o svátcích bývá velký zájem, protože tam jsou velké příplatky a my nemáme problém tyto časy naplnit. Dokážeme upravit otevírací dobu tak, abychom vyšli vstříc našim zákazníkům ale i zaměstnancům," uvedl na tiskové konferenci Svazu obchodu mluvčí řetězce Tesco Jiří Mareček.

Také podle Pavly Hobíkové z Globusu není problém sváteční služby obsadit. "Buď se to obsadí zaměstnanci, kteří nemají rodinu nebo naopak staršími zaměstnanci," dodala Hobíková. Podle mluvčí obchodů Albert Judity Urbánkové by návrh zákona neměl žádný finanční dopad na společnost. "Co ale řešíme je spíše to, že český zákazník je zvyklý kdykoli vyběhnout a nakoupit si," dodala Urbánková.

Podle senátora Bublana by omezení prodejní doby o svátcích mohlo platit od roku 2015. "Pokud by to Sněmovna projednala do konce příštího roku, pak by ta platnost mohla být od 1. ledna 2015 nejdříve. Nepředpokládám, že ty příští Vánoce budou ve znamení tohoto návrhu zákona," uvedl Bublan.

Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek je právně upravena v ustanovení § 115 zákoníku práce v platném znění. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jiné dohodnuté době.

Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnavatel však může poskytnout zaměstnanci i příplatek vyšší, například na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo na základě úpravy tohoto příplatku ve vnitřním předpisu. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátkum informuje finexpert.e15.cz.

V Česku jsou svátky upraveny zákonem č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a dnech pracovního klidu v platném znění. V Česku se tedy rozlišuje mezi státními svátky a ostatními svátky. Z pracovněprávního hlediska nemá toto rozlišení prakticky žádný význam, neboť u obou druhů svátků se jedná o dny pracovního klidu. Zaměstnavatel může o svátcích nařídit zaměstnanci práci jen výjimečně v souladu se zákoníkem práce. V českém kalendáři je tedy 12 svátečních dní.