Jak hospodařil Kalousek? Exministr se chvástá, analytik to vidí jinak

"Tento výsledek dozná ještě mírných úprav s dopadem necelé 0,4 miliardy korun na snížení příjmů, a tedy i na zvýšení schodku státního rozpočtu," upozornilo MF. Zároveň uvedlo, že hlavním důvodem nižšího schodku jsou úspory na straně výdajů, které se projevily nejvíce u neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů, a sociálních dávek. U investičních výdajů pak šlo o pokles investičních transferů u Státního fondu dopravní infrastruktury o 11,7 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu loni činily 1092,2 miliardy korun a byly proti plánům o 1,5 miliardy vyšší. Celkové výdaje byly nakonec proti plánům o 17,6 miliardy nižší a dosáhly 1173,1 miliardy korun. "Výsledek rozpočtu je v kontextu doby a podmínek, myslím, velmi pozitivní. Jde o nejnižší deficit od roku 2008, dokonce nižší než v roce 2006, kdy byla poměrně svižná konjunktura," uvedl Rusnok.

Dobrá zpráva jen napůl

"Schodek za loňský rok je o 20 miliard nižší než předloňský. Bohužel, tento mnou prosazovaný trend byl nesmyslně otočen rozpočtem na rok 2014," uvedl dnes na svém twitterovském účtu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Na letošek je schválen rozpočet s deficitem 112 miliard korun.

Dobrou zprávou je výsledek rozpočtu podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jen napůl. "Za lepším hospodařením nestojí žádoucí úspory v provozních výdajích centrálních institucí, ale škrtání v investicích," uvedl. Loňské úspory v investicích podle něj ukazují na neschopnost veřejného sektoru včas a plynule připravovat investiční projekty. "Pokud by se v tomto ohledu situace zlepšila a stát utratil vše, co si naplánoval, vytvořil by pro ekonomiku fiskální impuls, který by zrychlil letošní růst HDP o víc než 0,5 procentního bodu," dodal.

Zároveň Sobíšek upozornil, že podle metodiky EU zřejmě skončil rozpočet v nižším deficitu než plánovaných 2,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a Česko tak poprvé od roku 2008 splnilo tříprocentní kritérium deficitu pro přijetí eura.

Daňové příjmy rozpočtu bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 9,2 miliardy na 550,1 miliardy korun. Proti schválenému rozpočetu ovšem byly o 4,2 miliardy korun nižší.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) rozpočet získal loni 220,2 miliardy korun, meziročně o desetinu více. Zároveň inkaso DPH bylo vyšší, než počítaly plány MF, a to zhruba o osm miliard korun. "Lze předpokládat, že jako faktor vyššího plnění inkasa DPH je možné spatřovat především v přijatých opatřeních proti daňovým únikům na DPH, které vstoupily v účinnost od počátku roku 2013, a také v novém opatření, které od října 2013 zavedlo pro obchodníky s pohonnými hmotami povinné kauce a registrační povinnost," uvedlo MF.

Ze spotřebních daní rozpočet získal 136,5 miliardy korun, o zhruba tři miliardy méně než předloni. Klesl výběr daně z minerálních olejů i z tabáku.

Inkaso daně z příjmu právnických osob sice meziročně stouplo o 3,5 procenta na 84,5 miliardy korun, proti plánům bylo ovšem o necelé dvě miliardy korun nižší.

Na sociální dávky stát loni vynaložil 488 miliard korun. To je meziroční růst o necelých sedm miliard korun. Zároveň to ale podle MF znamená proti rozpočtu po změnách úsporu 3,6 miliardy. Podíl sociálních dávek na celkových výdajích rozpočtu loni klesl na 41,6 procenta z předchozích 41,8 procenta.