Supermarkety šikanují farmářské obchody, bojí se konkurence

Jedna ze sítí farmářských obchodů se pokusila v posledních měsících pronajmout si plochu v několika velkých nákupních centrech, ve všech případech ale potravinářský řetězec jejich vstup zablokoval. "Šlo např. o velké nákupní centrum v centru Prahy. Naše možnosti v obchodních centrech existují, ale jsou omezené dohodami mezi potravinářskými řetězci a majiteli obchodních center," řekl majitel sítě farmářských prodejen.

"Máme podobnou zkušenost," potvrdil jednatel společnosti Náš Grunt Aleš Kotěra. Firma, které patří stejnojmenný koncept 28 farmářských obchodů, plánuje do roku zvýšení jejich počtu na 40. 

Žádný z obchodů Našeho Gruntu není zatím v prostorách nákupního centra. Je tomu tak především proto, že majiteli center požadované nájmy a další investice byly podle Kotěry zatím příliš vysoké na to, aby se vyplatilo prodejnu do centra umístit.

Velké obchodní řetězce si navíc přítomnost konkurentů, byť nesrovnatelně menších, nepřejí. "Když je tam něco podobného, oni to mohou zarazit. Obchodní centrum tam tím pádem nemá šanci dát další obchod, i když je takhle malý," poznamenal.

Způsob, jakým lidé nakupují potraviny, se podle Kotěry v poslední době mění. Kromě farmářských prodeje přibývají další malé specializované obchody. "Vznikají malá pekařství, malá řeznictví," poznamenal.

"Svaz obchodu se nikdy neplete do obchodní politiky jednotlivých řetězců," uvedl k tomu na dotaz ČTK prezident Svazu obchodu s cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Řetězce, kterých se problém týká, se odmítly vyjádřit.

Farmářské trhy jsou pro bohatší Čechy

Podle výsledků aktuální studie Incoma Shopping Triggers navštívilo farmářský trh, prodejnu nebo běžnou tržnici aspoň jednou za poslední půlrok přibližně 20 procent českých spotřebitelů kupujících potraviny. 

V hypermarketech utrácí za potraviny největší část výdajů 36 procent českých domácností. Jsme v tomto ohledu rekordmani i ve srovnání s nejbližšími sousedy - na Slovensku je to 29 procent domácností, píše iHned.cz. Stále oblíbenější jsou také diskonty, které preferuje 17 procent českých domácností (a 14 procent domácností slovenských).

Obliba farmářských tržišť je podle výzkumu GfK v celku jasně vymezena geograficky i demograficky. "Tento typ obchodů k nákupu potravin využívají především lidé do padesáti let. Farmářské trhy se stávají významným místem nákupu potravin především ve městech nad 20 000 obyvatel. Tento kanál je volen významně častěji lidmi s příjmem domácnosti nad 50 000 korun. To nasvědčuje, že farmářské trhy jsou trendovou záležitostí," říká Monika Bodorová ze společnosti GfK Czech.

Pro čerstvé potraviny si na farmářský trh místo do supermarketu alespoň jednou za měsíc dojde polovina obyvatel Prahy. Očekávají tu vyšší kvalitu, čerstvost a lokální zboží, cena při nákupu na farmářských trzích nehraje podle nich až takovou roli.