Praha/Brusel - Průměrná domácnost v Česku měla v prvních třech čtvrtletích loňska měsíčně k dispozici 28.036 korun čistého. Je to o 365 korun méně než před rokem. Reálně si pak kvůli inflaci pohoršila o 402 korun. Na jednoho člena domácnosti připadlo průměrně 12.432 korun, kupní síla se tak snížila o 190 korun. Vyplývá to z analýzy příjmů a výdajů, kterou dostala vláda.
Průměrná mzda dosáhla loni za první tři čtvrtletí 24.622 korun. Meziročně se zvedla o 182 korun. Ceny ale rostly celkem o 1,5 procenta. "Průměrná reálná mzda tedy vzhledem k vývoji inflace poklesla o 0,8 procenta," uvedli autoři analýzy. O rok dřív se průměrná mzda zvedla o 2,4 procenta, reálně se ale snížila o procento.
Ve třetím čtvrtletí si pracovníci v Česku vydělali průměrně 24.836 korun, meziročně tedy o 1,3 procenta víc. "Poprvé od konce roku 2012 došlo alespoň k udržení, respektive mírnému reálnému nárůstu o 0,1 procenta," stojí v analýze.
Podle analýzy byl od ledna do září růst průměrné mzdy velmi nízký, kupní síla výdělků dál klesala a s ní se propadala i produktivita práce. Zvedly se tak mzdové náklady - nominálně o 3,5 procenta a reálně o dvě procenta. Na malém přidávání v podnikatelské sféře se pak podepsaly obavy z dalšího vývoje ekonomiky i vysoký podíl nezaměstnaných.
Na jednoho člena domácnosti loni v prvních třech čtvrtletích připadlo měsíčně v průměru 12.432 korun. Je to o 138 korun méně než za tři čtvrtletí roku 2012. Ceny se meziročně zvedly o 1,5 procenta, takže kupní síla klesla o 2,6 procenta - o 190 korun.
Domácnosti živnostníků si pohoršily o 4,2 procenta, domácnosti zaměstnanců měly o 1,2 procenta peněz méně než před rokem. Naopak si přilepšili důchodci, a to o 4,3 procenta.
Nárůst cen byl v prvních devíti měsících výrazně nižší než před rokem. Nejvíc se zdražilo v lednu, ze dvou třetin za to mohlo zvýšení sazeb DPH na 15 a 21 procent. Ve třetím čtvrtletí pak cenová hladina klesla, a to díky letním slevám oděvů a obuvi, sezonním slevám ovoce a zeleniny a výraznému zlevnění mobilních operátorů.
Kde si žijí Evropané dle řeči čísel nejlépe?
K hodnocení výkonnosti národní ekonomiky se často používá hrubý domácí produkt. Nejpřesnější je přepočet hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. Nejvyšší nominální HDP na jednoho obyvatele v roce 2012 mělo Lucembursko (107 206 $), Dánsko (56 202 $), Švédsko (55 158 $), Rakousko (47 083 $), Finsko (46 098 $), Nizozemí (46 142 $). Nominální HDP na jednoho obyvatele v roce 2012 byl v Česku 18 579 $, což je desátá nejnižší hodnota ze zemí EU. Nejnižší nominální HDP na jednoho obyvatele byl v Bulharsku (7 033 $) a Rumunsku (7 935 $), uvádí finexpert.e15.cz.
Hrubá měsíční mzda, která je zúčtovaná zaměstnanci zaměstnavatelem, byla za rok 2010 nejvyšší v Dánsku (4 264 €), Lucembursku (3 709 €), Irsku (3 466 €), Finsku (2 989 €), Belgii (2 965 €), Nizozemí (2 886 €), Německu (2 882 €) a Švédsku (2 877 €). V Česku činila 907 euro, což je ze zemí Evropské unie devátá nejnižší hodnota. Nejnižší měsíční průměrná mzda byla v Bulharsku (343 €), Rumunsku (457 €), Litvě (569 €) a Lotyšsku (628 €).
Propracovaná sociální politika v členských zemích EU výrazně snižuje míru „lchudoby". Nejméně „chudých" občanů je v Česku (9,8 %), Nizozemí (11 %), Rakousku (12,6 %), Dánsku a Slovensku (13 %), Lucembursku a Slovinsku (13,6 %). Nejvíce „chudých" je v Bulharsku (22,3 %), Rumunsku (22,2 %), Španělsku (21,8 %) a Řecku (21,4 %).
Související
S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře
Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Operace by bez ní nebyly možné. Anestezie se úspěšně používá již 180 let
před 4 hodinami
Senátní volby vyhrála opozice v čele se Starosty. ANO na celé čáře pohořelo
před 4 hodinami
V Česku se opět objevily kojenecké výživy, v nichž může být nebezpečný toxin
před 5 hodinami
Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině
Aktualizováno před 6 hodinami
Češi měli poslední šanci ovlivnit složení Senátu. Druhé kolo voleb skončilo
před 7 hodinami
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
před 8 hodinami
Ministerstvo vysvětlilo, jak je to s barvami obálek ve druhém kole senátních voleb
před 8 hodinami
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
před 9 hodinami
V Evropě se dá lyžovat už v říjnu. Alpská sezóna začíná, počasí tolik nepřeje
před 10 hodinami
Zemřel známý fejetonista Rudolf Křesťan
před 11 hodinami
Trump zablokoval část nových protiruských sankcí. Udělal to prý v zájmu USA
před 13 hodinami
Počasí o víkendu oteplení nepřinese, místy naopak zaprší
včera
Zachariová přiznala, že advokátní zkoušky nikdy nesložila. Trump ji vyhodil
včera
Trump odmítl, že by on či Musk Ukrajině vypnuli Starshield
včera
Zelenskyj si na summitu EU rýpnul do Trumpa. Evropské státníky označil za "skutečné lídry"
včera
Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI
včera
VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil
včera
Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo
včera
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
včera
Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu
Agentura Reuters zveřejnila výsledky vyšetřování, podle nichž příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield vzešel přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu přišlo v období silného tlaku na zastavení ukrajinských útoků na ruské ropné rafinérie.
Zdroj: Libor Novák