Praha/Brusel - Průměrná domácnost v Česku měla v prvních třech čtvrtletích loňska měsíčně k dispozici 28.036 korun čistého. Je to o 365 korun méně než před rokem. Reálně si pak kvůli inflaci pohoršila o 402 korun. Na jednoho člena domácnosti připadlo průměrně 12.432 korun, kupní síla se tak snížila o 190 korun. Vyplývá to z analýzy příjmů a výdajů, kterou dostala vláda.
Průměrná mzda dosáhla loni za první tři čtvrtletí 24.622 korun. Meziročně se zvedla o 182 korun. Ceny ale rostly celkem o 1,5 procenta. "Průměrná reálná mzda tedy vzhledem k vývoji inflace poklesla o 0,8 procenta," uvedli autoři analýzy. O rok dřív se průměrná mzda zvedla o 2,4 procenta, reálně se ale snížila o procento.
Ve třetím čtvrtletí si pracovníci v Česku vydělali průměrně 24.836 korun, meziročně tedy o 1,3 procenta víc. "Poprvé od konce roku 2012 došlo alespoň k udržení, respektive mírnému reálnému nárůstu o 0,1 procenta," stojí v analýze.
Podle analýzy byl od ledna do září růst průměrné mzdy velmi nízký, kupní síla výdělků dál klesala a s ní se propadala i produktivita práce. Zvedly se tak mzdové náklady - nominálně o 3,5 procenta a reálně o dvě procenta. Na malém přidávání v podnikatelské sféře se pak podepsaly obavy z dalšího vývoje ekonomiky i vysoký podíl nezaměstnaných.
Na jednoho člena domácnosti loni v prvních třech čtvrtletích připadlo měsíčně v průměru 12.432 korun. Je to o 138 korun méně než za tři čtvrtletí roku 2012. Ceny se meziročně zvedly o 1,5 procenta, takže kupní síla klesla o 2,6 procenta - o 190 korun.
Domácnosti živnostníků si pohoršily o 4,2 procenta, domácnosti zaměstnanců měly o 1,2 procenta peněz méně než před rokem. Naopak si přilepšili důchodci, a to o 4,3 procenta.
Nárůst cen byl v prvních devíti měsících výrazně nižší než před rokem. Nejvíc se zdražilo v lednu, ze dvou třetin za to mohlo zvýšení sazeb DPH na 15 a 21 procent. Ve třetím čtvrtletí pak cenová hladina klesla, a to díky letním slevám oděvů a obuvi, sezonním slevám ovoce a zeleniny a výraznému zlevnění mobilních operátorů.
Kde si žijí Evropané dle řeči čísel nejlépe?
K hodnocení výkonnosti národní ekonomiky se často používá hrubý domácí produkt. Nejpřesnější je přepočet hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. Nejvyšší nominální HDP na jednoho obyvatele v roce 2012 mělo Lucembursko (107 206 $), Dánsko (56 202 $), Švédsko (55 158 $), Rakousko (47 083 $), Finsko (46 098 $), Nizozemí (46 142 $). Nominální HDP na jednoho obyvatele v roce 2012 byl v Česku 18 579 $, což je desátá nejnižší hodnota ze zemí EU. Nejnižší nominální HDP na jednoho obyvatele byl v Bulharsku (7 033 $) a Rumunsku (7 935 $), uvádí finexpert.e15.cz.
Hrubá měsíční mzda, která je zúčtovaná zaměstnanci zaměstnavatelem, byla za rok 2010 nejvyšší v Dánsku (4 264 €), Lucembursku (3 709 €), Irsku (3 466 €), Finsku (2 989 €), Belgii (2 965 €), Nizozemí (2 886 €), Německu (2 882 €) a Švédsku (2 877 €). V Česku činila 907 euro, což je ze zemí Evropské unie devátá nejnižší hodnota. Nejnižší měsíční průměrná mzda byla v Bulharsku (343 €), Rumunsku (457 €), Litvě (569 €) a Lotyšsku (628 €).
Propracovaná sociální politika v členských zemích EU výrazně snižuje míru „lchudoby". Nejméně „chudých" občanů je v Česku (9,8 %), Nizozemí (11 %), Rakousku (12,6 %), Dánsku a Slovensku (13 %), Lucembursku a Slovinsku (13,6 %). Nejvíce „chudých" je v Bulharsku (22,3 %), Rumunsku (22,2 %), Španělsku (21,8 %) a Řecku (21,4 %).
Související
S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře
Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM
domácnosti , CZK , mzdy / platy
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 51 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák