ČEZu klesá zisk. Podívejte se, jak si firma vede a jaké jsou vyhlídky

Praha - Čistý zisk energetické společnosti ČEZ se loni meziročně snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun. Výnosy proti roku 2012 vzrostly o procento na 217,3 miliardy korun. ČTK to dnes sdělila firma, podle které jsou hlavními příčinami poklesu zisku výrazné snížení velkoobchodních cen elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie, stagnace ekonomiky v Evropě a nejistota ohledně regulatorních podmínek v energetice. V letošním roce skupina ČEZ očekává zisk zhruba 27,5 miliardy korun.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se loni meziročně snížil o 4,4 procenta na 82,1 miliardy korun, což bylo 1,1 miliardy nad očekáváním firmy. Pro letošní rok Skupina ČEZ předpokládá další pokles provozního zisku EBITDA na 70,5 miliardy korun.

Podle Miroslava Frayera z Komerční banky byly zveřejněné hospodářské výsledky ČEZ vesměs v souladu s odhady a naplnily celoroční cíle. Zklamáním je však výhled čistého zisku a provozního zisku EBITDA na letošní rok. Dnešní údaje tak Frayer hodnotí kvůli zveřejněnému výhledu negativně. "Ceny akcií ČEZ by tak měly navázat na předešlé seance a dále klesat," dodal. Petra Hlinomaz ze společnosti BH Securities upozornil na to, že rok 2013 byl významně zasažen negativními jednorázovými položkami, které by podle původních očekávání letos nastat neměly.

Psali jsme: Cena elektřiny? Češi nadávají. Podívejte se Pozor na triky dodavatelů elektřiny: Tady je 10 nejčastějších  

V samotném 4. čtvrtletí čistý zisk ČEZ klesl o 49 procent na 3,5 miliardy korun. Za poklesem stál podle podle firmy zejména vývoj cen elektřiny na trzích. Tržby se zvýšily na 55,4 miliardy korun z předloňských 52,6 miliardy Kč.

Ceny elektřiny se v jednotlivých státech mohou lišit poměrně výrazně. Z posledního průzkumu, který provedla organizace Europe's Energy Portal (EEP) vyplývá, že nejvíc za elektřinu v rámci zemí evropské sedmadvacítky platí dánské a německé domácnosti. Dánové platí za kilowatthodinu proudu kolem 30,2 eurocentů (v přepočtu zhruba 7,71 korun), Němci pak za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny vydají okolo 26 eurocentů (cca 6,63 korun), informuje server Peníze.cz.

Nejnižší cena proudu je podle provedeného průzkumu v Bulharsku, kde se pohybuje kolem 8,4 eurocentu za kilowatthodinu (zhruba 2,14 koruny). I tak ovšem Bulharům – jak si asi v Česku všiml každý – přišla nepřiměřeně vysoká. Česká republika ze srovnání vychází na 9. místě, což ji sice neřadí k zemím s nejlevnější elektřinou, ale na druhou stranu rozhodně nepatří k těm nejdražším.

Pokud bychom však srovnali trendy v růstu cen napříč Evropou, tak zatímco v zemích, jako je Švédsko, Česká republika, Polsko a Slovensko je růst cen poměrně konstantní, například v Maďarsku a v posledních šesti letech ve Velké Británii rostou podle výzkumů odborníků ceny skokově.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Elektřina

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 48 minutami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 3 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 6 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 7 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř

Babišova vláda, respektive strany tvořící současnou koalici se shodly na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Podle ministra kultury Ota Klempíře (Motoristé) se teď bude hledat udržitelné a spravedlivé financování veřejnoprávních médií. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy