ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína. Firmy se bojí, že to poškodí pověst ČR

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš uvedl, že od roku 2009, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, do dnešního dne prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem. "Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu," dodal Beneš.

Podle něj to ale neznamená, že v firma v České republice končí s výstavbou jaderných zdrojů. "Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen naše plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem," poznamenal šéf ČEZ.

Beneš už dříve řekl, že si nedovede představit, že firma ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Jaderné elektrárny Temelín bez státní podpory. Jedním z řešení byla státem garantovaná výkupní cena elektřiny. Ve čtvrtek ale kabinet uvedl, že má zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v ČR, ovšem bez jakéhokoliv typu státních záruk.

"Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost. Navíc vývoj na energetických trzích je maximálně nepředvídatelný, a vláda se tak těžko může zavázat na garantování cen elektřiny," uvedl premiér Sobotka.

Beneš již dříve řekl, že tržní riziko investice do výstavby dvou bloků elektrárny Temelín by bez jakékoliv podpory nebo garance bylo příliš velké. "Před investory je to prostě neobhajitelné, to není možné," dodal. Nikdo v představenstvu ČEZ by podle něj k takovému záměru nyní neměl odvahu. ČEZ upozornil na to, že česká vláda s ohledem na aktuální diskusi o budoucnosti energetiky v rámci EU v tuto chvíli neplánuje poskytnutí garancí či stabilizačního mechanismu pro výstavbu nízkouhlíkových zdrojů.

Psali jsme: Sobotka je pro atom, chce větší Dukovany. Má to ale háček  

Akcie ČEZ na burze po zveřejnění informace začaly růst, za čtvrt hodiny si připsaly dvě procenta. Po poledni byl kurz na 556 korun za akcii.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka má ČEZ na takové rozhodnutí právo. "Je to velká škoda pro české firmy. Zakázka století je dokázala spojit. Vznikly klastry, k jejichž vzniku jsme vyzývali a podporovali je. Řada firem také investovala značné prostředky a energii do přípravy," dodal.

Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastnila americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, ČEZ z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025 a nové bloky měly být v provozu 60 let.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni meziročně snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun.