Špatná péče o lázně Kyselka? Sankce se platit nemusí, rozhodl NSS

Karlovarské minerální vody dostaly pokutu v únoru 2012 konkrétně za špatnou péči o tři památky v Kyselce, a to od oddělení památkové péče karlovarského magistrátu. Firma s pokutou nesouhlasila, podle názoru jejích představitelů bylo správní řízení proti podniku od začátku vedeno tendenčně a bez ohledu na faktická zjištění.

Areál někdejších lázní Kyselka chátrá od doby privatizace na počátku 90. let. Karlovarské minerální vody v Kyselce vlastní šest historických objektů. Majitelem většiny ostatních byla Revitalizační investiční společnost, která je loni v březnu převedla do majetku obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka, jež se tak stala vlastníkem většiny budov a pozemků tvořících bývalý lázeňský komplex.

Na roli Karlovarských minerálních vod v chátrání Kyselky dlouhodobě upozorňuje Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR. S firmou má letité spory.

Obec Kyselka přispěje na obnovu lázní řádově desítkami tisíc korun. S ohledem na celkové náklady je to spíš symbolický příspěvek. Kompletní rekonstrukce osmi objektů, které neziskové společnosti patří, přijde na 300 až 400 milionů korun. Loni utratila o. p. s. prvních 3,5 milionu za stabilizaci opuštěných objektů, jejich vyklizení a vyřezání náletových rostlin. Letos utratí nejméně dalších 18,5 milionu korun, které má, uvedla Česká televize.

"Když seženeme 50 milionů, využijeme je," podotkl předsed správní rady Lázní Kyselka Vladimír Lažanský. Na hlavní část prací – a tím i nákladů – ovšem budou chtít Lázně Kyselka získat evropskou dotaci, o kterou požádají v roce 2015. Další peníze by mohli poskytnout sponzoři, které společnost osloví, a vynést benefiční akce, které bude obecně prospěšná společnost pořádat.

Po dokončení obnovy celého komplexu včetně lázeňského parku a okolí by měl v Kyselce vzniknout protipól lázním Karlovy Vary. Mělo by jít o útulné a esteticky sladěné středisko, na rozdíl od stylově různorodých Karlových Varů. "Máme ambici tyto bývalé pohodové lázně z konce 19. století šetrně provozovat," uvedl Vladimír Lažanský. V Kyselce vzniknou restaurace, ubytování, koncertní a kongresové síně.

Existence zdejších pramenů byla známa už před staletími; první písemná zmínka je z roku 1522. K roku 1614 už je doloženo, že prameny byly ohrazeny a jejich okolí řádně vyčištěno. Za pití „Bukové kyselky" se muselo platit. Až v roce 1687, kdy už bylo místo v širokém okolí dobře známo, povolila místní vrchnost, hrabata Černínové, svým poddaným kyselku popíjet zdarma.

Počátky lázeňského využívání zdejších vydatných pramenů sahají do roku 1793, kdy nového držitele panství, hraběte Johanna Josefa Stiebara z Buttenheimu, napadlo minerální vodu vyvážet a zřídil tu proto továrničku na výrobu kameninových džbánků, do nichž se minerálka stáčela. Prodej místní vody byl o tři roky později zahájen ve Vídni, Praze i v samotných Karlových Varech.

První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech 1826–34 Wilhelmem von Neubergem, manželem majitelky panství. Sláva lázní a chutné vody postupně rostla; r. 1852 sem přijel na návštěvu i řecký král Ota I. (Otto), na jehož počest bylo nazváno hlavní zřídlo.