Co provede ČNB s korunou? Ekonom děsí krizovým scénářem

Bankovní rada na minulém zasedání 26. června deklarovala, že neukončí intervenční režim dříve než ve druhém čtvrtletí 2015. Původní plány počítaly s počátkem roku. Devizové intervence spustila ČNB loni v listopadu kvůli uvolnění měnových podmínek a jako opatření proti deflaci.

Na čtvrtečním jednání budou mít centrální bankéři rovněž k dispozici novou makroekonomickou prognózu. "Avšak oproti té předchozí by k žádným výraznějším změnám dojít nemělo. Pravděpodobně bude zohledněn pomalejší návrat inflace k inflačnímu cíli a naopak bude zvýšena prognóza domácího hospodářského růstu," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Kontrolu kurzu koruny podle něj bankovní rada ukončí až v roce 2016. "Dopad listopadové intervence se ve druhé polovině letošního roku vyčerpá, a výsledkem tak bude skutečnost, že domácí ekonomika bude potřebovat další uvolnění měnové politiky. ČNB však nesáhne po nové intervenční hladině jako loni v listopadu. ČNB slovními intervencemi korunu oslabí dále k hladině 28 Kč/EUR a výše," domnívá se Novák.

Kdyby ovšem v nové prognóze ČNB snížila výhled na vývoj inflace, pak by se i podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška prodloužil intervenční režim nebo by se dále oslabila koruna. "Posledně jmenovanou možnost ovšem považuji jen za krizový scénář, kupříkladu pro situaci opětného nástupu recese v eurozóně," dodal.

I analytik GE Money Bank Petr Gapko upozornil, že na čtvrtečním zasedání může být právě zajímavá diskuse o ukončení intervenčního režimu. "Nedávno se totiž vyrojilo několik vlaštovek v podobě vyjádření o možném posunu intervenčního cíle, čili ještě výraznějším umělém oslabení koruny. To dává smysl, protože inflace se stále neobjevuje a naše, stejně jako evropská, ekonomika ve druhém čtvrtletí přeci jen trochu zaškobrtla," uvedl.

Po čtvrtečním zasedání bude sice i podle analytika Home Credit Michala Kozuba pokračovat ČNB v intervenčním režimu s cílovým kurzem kolem 27 Kč/EUR.

Změna uvedené hladiny je sice v principu možná, ale vyžadovala by skutečně zásadní a dramatickou změnu podmínek v ekonomice. Je to z toho důvodu, že kurz je kvalitativně jiný nástroj než úrokové sazby, a proto změny v ekonomice budou muset být mnohem významnější než u úrokových sazeb, abychom zvažovali posun nastavení hladiny kurzového závazku.

„Stejně jako v minulosti u úrokových sazeb může bankovní rada na měnověpolitickém zasedání rozhodnout o změně této hladiny – ať už v souvislosti s vyzněním nové makroekonomické prognózy, anebo na základě hodnocení bilance rizik (stávající) prognózy. Nicméně lze očekávat, že ke změně této hladiny by bylo třeba mnohem silnějšího impulsu než v případě úrokových sazeb," tvrdí ČNB.

Kdy ČNB skončí s režimem používání devizového kurzu jako dalšího nástroje uvolňování měnové politiky?

Až bude skutečně jistota, že ekonomické oživení zapustilo pevné kořeny a prokazatelně pominula hrozba deflace a dlouhodobého podstřelování inflačního cíle, a až získáme silné přesvědčení, že naopak hrozí nebezpečí významného nárůstu inflace v budoucnosti.

Jinými slovy, až nastane důvod k obavám o cenovou stabilitu (ve smyslu obavy z nadměrného růstu cen, na rozdíl od obav z deflačních tendencí, které byly motivací pro oslabení koruny), pod kterou rozumíme růst spotřebitelských cen zhruba o 2 procenta ročně.

Ideální scénář by byl, že nastane ekonomické oživení, inflace se vrátí na či lehce nad úrovně odpovídající cenové stabilitě, účastníci ekonomického života si zvyknou na kurz 27 korun za euro a ČNB v určitém okamžiku opustí režim používání kurzu jako nástroje měnové politiky a zvýší úrokové sazby z (technické) nuly na 0,25 %, stojí na webu cnb.cz.