Maďarský MOL v ČR převezme čerpací stanice Lukoilu

Praha - Maďarská společnost MOL v Česku převezme 44 čerpacích stanic ruské firmy Lukoil. Cílem je posílení přítomnosti na tuzemském trhu a v regionu střední a východní Evropy, oznámila dnes firma. Počet čerpacích stanic skupiny MOL v Česku se po dokončení této transakce a koupě sítě AGIP od společnosti ENI zvýší na 318. MOL v Česku provozuje sítě Pap Oil a Slovnaft.

Lukoil již dříve uvedl, že zvažuje prodej některých aktiv ve východní Evropě, aby se mohl soustředit na ruské projekty."Tato akvizice (ruská) je důležitý krok při dalším posilování naší přítomnosti na českém trhu a naplňování strategického cíle, kterým je pozice předního hráče v regionu střední a východní Evropy," uvedl viceprezident skupiny MOL pro maloobchod Lars Höglund. Prodej ještě vyžaduje splnění některých administrativních podmínek, mimo jiné schválení fúze příslušnými úřady.Vedle transakce na českém trhu Lukoil dále informoval, že prodá 75 čerpacích stanic v Maďarsku a 19 na Slovensku maďarské firmě Norm Benzinkút. Druhá největší ruská ropná společnost tak pokračuje ve výprodeji východoevropských aktivit poté, co již na konci července oznámila prodej 240 čerpacích stanic a šesti skladů pohonných hmot na Ukrajině rakouské firmě AMIC Energy Management.Skupina MOL je mezinárodní ropná a plynárenská společnost se sídlem v Budapešti. Vlastní síť víc než 1700 čerpacích stanic v 11 zemích napříč střední a jihovýchodní Evropou. Na českém trhu letos v květnu oznámila koupi 125 čerpacích stanic Agip. Vedle toho na tuzemském trhu provozuje 24 čerpacích stanic Slovnaft a 125 stanic Pap Oil. Skupina MOL dnes neupřesnila, pod jakou značku síť čerpadel začlení, či zda ji přejmenuje.Nejrozsáhlejší sítí čerpacích stanic v ČR zůstává Benzina, která ke konci loňského roku měla 338 stanic.Skupina MOL celkem působí ve více než 40 zemích a zaměstnává téměř 29.000 lidí po celém světě. Skupina rovněž provozuje čtyři rafinerie a dva petrochemické závody v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku.Vizitky společností Lukoil a MOL     Vizitka ruské firmy Lukoil a maďarské MOL, která v Česku převezme 44 čerpacích stanic Lukoilu, a přehled počtu čerpacích stanic v ČR:    Lukoil- Lukoil vznikl v roce 1991 na základě rozhodnutí ruské vlády spojením tří státních ropných společností Langepasněftěgaz, Uralněftěgaz a Kogalymněftěgaz. V dubnu 1993 byl pak státní koncern transformován na akciovou společnost.     - Hlavní roli v založení Lukoilu sehrál Vagit Alekperov, který v době těsně před rozpadem SSSR působil ve vládě a který je nyní šéfem společnosti. Tento rodák z Baku je podle časopisu Forbes pátým nejbohatším Rusem, jehož majetek se odhaduje na téměř 15 miliard dolarů.     - Lukoil je největší soukromou ropnou společností na světě podle prokázaných ropných zásob (asi jedno procento světových prokázaných zásob ropy) a druhou největší v objemu produkce ropy. Firma se na světové produkci ropy podílí 2,1 procenta. Ověřené zásoby ropy pod kontrolou Lukoilu ke konci roku 2013 činily 17,4 miliardy barelů, z čehož asi 91 procent se nachází v Rusku. Loni firma vytěžila 85,5 milionu tun ropy v Rusku a 5,3 milionu tun v zahraničí.     - Firma je druhým největším těžařem ropy v Rusku po státní společnosti Rosněfť.     - V prvním čtvrtletí se čistý zisk firmy meziročně propadl asi o třetinu na 1,7 miliardy dolarů (34 miliard Kč). K poklesu přispěl slabý kurz ruského rublu. Tržby nicméně stouply na 35,68 miliardy dolarů z 33,77 miliardy dolarů ve stejném období loňského roku.     - V loňském roce se čistý zisk Lukoilu navzdory mírnému růstu tržeb propadl téměř o 30 procent na 7,8 miliardy dolarů (155 miliard korun). Tržby společnosti stouply na 141,5 miliardy dolarů ze 139,2 miliardy v roce 2012.     - Loni se firmě podařilo po třech letech zastavit pokles těžby ropy, která tak vzrostla o jedno procento na 90,8 milionu tun, což je více než 1,8 milionu barelů ropy denně.     - Minulý týden Lukoil oznámil, že prodá 240 svých čerpacích stanic a šest skladů pohonných hmot na Ukrajině rakouské firmě AMIC Energy Management, a uvedl, že bude muset zredukovat svůj investiční program, protože západní sankce vůči Rusku omezí jeho přístup k finančním prostředkům. Lukoil patří mezi pět největších hráčů na ukrajinském trhu s pohonnými hmotami.      - Na českém trhu Lukoil působí od roku 2007, kdy koupil od firmy ConocoPhillips sítě čerpacích stanic celkem v sedmi evropských zemích, včetně ČR. V současnosti LUKOIL v ČR provozuje 44 čerpacích stanic.

MOL - Společnost MOL (Magyar Olaj-és Gázipari) vznikla v roce 1991 jako státní podnik, v roce 1996 byla privatizována.     - Skupina MOL působí ve více než 40 zemích světa a zaměstnává asi 30.000 lidí. Provozuje čtyři rafinérie a dva petrochemické závody v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Skupina vlastní i síť více než 1700 čerpacích stanic v 11 zemích střední a jihovýchodní Evropy celkem osmi značek čerpacích stanic. V Česku k nim patří 24 pump Slovnaft a 125 benzinových čerpadel Pap Oil.     - Podle tržní kapitalizace (10,5 miliardy eur) je druhá mezi ropnými a plynárenskými firmami střední a jihovýchodní Evropy.     - Do skupiny MOL patří vedoucí maďarská chemická společnost TVK, slovenská firmy Slovnaft a rakouská firma Roth. Strategické partnerství má s chorvatskou společností INA. Slovnaft a TVK jsou plně integrovanými členy skupiny od roku 2004.     - Letos v květnu MOL oznámila, že koupí 208 čerpacích stanic Agip v ČR, na Slovensku a v Rumunsku. Její maloobchodní síť tak vzroste na téměř 2000 čerpacích stanic v 11 zemích.     - Je druhým největším hráčem podle velikosti sítě čerpacích stanic na českém trhu s více než desetiprocentním maloobchodním podílem na trhu.

Související

MOL, ilustrační fotografie.

MOL upozornil na kritický stav zásobování palivy v Maďarsku

Situace kolem zásobování pohonnými hmotami v Maďarsku je kritická a jediným řešením je vytvořit podmínky pro zvýšení dovozu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters maďarská ropná a plynárenská společnost MOL. Zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loni zavedla cenový strop pro benzin a naftu. Situaci podle firmy MOL v poslední době komplikují snahy lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot. 

Více souvisejících

MOL (maďarská síť benzinek) Lukoil (ruský provozovatel čerp. stanic) Čerpací stanice

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

před 1 hodinou

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 14 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy