Plán ministerstva financí navýšit schodek rozpočtu na 200 miliard korun je zatím v kombinaci s dalšími opatřeními na podporu ekonomiky zasažené šířením koronoviru přiměřený. Je ale možné, že během roku bude nutné ještě schodek navýšit. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Zároveň považují za výraznou pomoc podnikatelům odklad plateb záloh zdravotního a sociálního pojištění.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státní rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Schodek plánuje financovat prodejem dluhopisů. Zároveň připravuje další tzv. liberační balíček, kde by odložila i zpětně platbu daně z nabytí nemovitosti, a to do konce července. Firmy by také mohly umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně například z loňského zisku. Schillerová také podpoří odklad záloh podnikatelů na zdravotní a sociální pojištění na půl roku. Při vyúčtování pojištění, které budou muset podnikatelé udělat příští rok, chce platbu minimálního pojištění podnikatelům odpustit.
"Návrh zvýšit schodek státního rozpočtu pro letošní rok na 200 miliard korun považuji vzhledem k současné paralýze domácí ekonomiky zatím za přiměřený. Vzhledem k tomu, že je domácí hospodářský vývoj v nadcházejících měsících zatížen extrémní nejistotou, tak je docela dost pravděpodobné, že ve druhém čtvrtletí dojde k potřebě přistoupit ještě k dalšímu navýšení schodku," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Dodal, že současná situace je bezprecedentní, a tak by se na výši schodku neměl brát ohled. Rozpočtová politika by podle něj měla v co největší míře neutralizovat současná opatření a výrazný výpadek produkce.
"Je realistické upravit parametry rozpočtu s ohledem na aktuální situaci. Obávám se však, že 200 miliard korun nemusí stačit. S ohledem na enormní nejistotu by bylo vhodnější pracovat se schodkem v určitém intervalu než konkrétní hodnotou," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Za výraznou pomoc firmám a živnostníkům označil odklad nebo zrušení záloh na zdravotní a sociální pojištění. "Nyní je klíčové, aby firmy a živnostníci nekrachovali jenom proto, že jim dočasně dojde hotovost," dodal.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek považuje opatření za adekvátní jak z hlediska zacílení, tak z hlediska rozsahu. "Cílem opatření by mělo být především udržet zaměstnanost a umožnit co nejrychlejší opětné nastartování ekonomiky. Z hlediska rozsahu, pokud dosáhne letos schodek 200 miliard a pokud k tomu pár desítek miliard přidá schodek dalších vládních institucí, bude činit deficit veřejných financí k HDP čtyři procenta HDP. To se mně zdá jako únosné číslo s ohledem na očekávanou hloubku propadu ekonomiky," uvedl.
Sobíšek upozornil, že ekonomika jede ve druhé polovině března na zhruba 60 procent a vygeneruje proti očekávání ztrátu v přidané hodnotě přes 80 miliard Kč. "Kdyby se na úhradě této ztráty podílel státní rozpočet ze dvou třetin, vyčerpal by limit předkládaného zvýšení schodku za pouhý měsíc a půl," uvedl. Upozornil také, že prodej státních dluhopisů nemusí být tak snadnou záležitostí jako v minulosti. "Obrovské zdroje si budou potřebovat půjčit všechny vlády," dodal.
Podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského nebude pro ministerstvo financí díky kombinaci vysokého ratingu Česka a nízkého zadlužení problém vydat nové státní dluhopisy na pokrytí deficitu. "V případě, že by státní rozpočet opravdu dosáhl deficitu 200 miliard korun, jednalo by se tak o nejvyšší deficit v historii. V poměru k HDP je však tato úroveň pouze poloviční ve srovnání s rekordním rokem 2008. S těmito vyhlídkami již počítají i finanční trhy," uvedl. Dodal, že nyní očekává, že jen kvůli nižším daňovým příjmům vzroste schodek rozpočtu minimálně na 150 miliard korun.
Související
Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC
Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí
Ekonomika , státní rozpočet , Alena Schillerová , Česká republika , Ministerstvo financí , podnikatelé , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
před 53 minutami
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
před 1 hodinou
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
před 2 hodinami
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
před 2 hodinami
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
před 2 hodinami
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
před 3 hodinami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 4 hodinami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 4 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 6 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 7 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
V New Yorku bylo na dnešní večer svoláno mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Jednání, které začne ve 22:00 našeho času, iniciovala skupina zemí zahrnující Bahrajn, Kolumbii, Čínu, Rusko a Francii. Tato diplomatická aktivita následuje po ostrém vyjádření generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
Zdroj: Libor Novák