ANALÝZA | Půjčka 10 tisíc se může šeredně vymstít. Kolik nakonec zaplatíte?

Výsledky a žebříček institucí zveřejnil Člověk v tísni (ČvT). Index odpovědného úvěrování sestavila poprvé v roce 2009.

Informace mají lidem pomoci při rozhodování o tom, zda a od koho si peníze půjčí. Experti očekávají, že poptávka po malých úvěrech poroste, a to hlavně po skončení dočasných ochranných opatření a úlev. "I mezi poskytovateli rychlých a snadno dosažitelných úvěrů se najdou věřitelé, které nelze označit za bezpečné. A letos kvůli dopadům koronavirové krize je varování důležitější než kdykoliv předtím," uvedl autor indexu David Borges.

Autoři sledovali celkem 16 kritérií. Zaměřili se na náklady půjčky, sankce při potížích se splácením, vstřícnost ke klientům a dostupnost a srozumitelnost informací. Poskytovatel mohl získat čtyři hvězdičky. Obdrželo je sedm institucí. Čtyři naopak nedostaly žádnou hvězdu a 13 jednu. "Do těch, které nemají ani jednu hvězdu, bychom nedoporučovali jít pro půjčku v žádném případě, do těch s jednou hvězdou pak snad jen v nejvyšší nouzi," uvedlBorges.

Za měsíční půjčku 10.000 korun mohou lidé zaplatit od 95 do 4498 korun. Podle autorů už neplatí, že by draze půjčovaly jen nebankovní společnosti, a levně naopak banky. Pokud by lidé půl roku nebyli schopni splácet, na úrocích z prodlení, sankcích a nákladech by je to mohlo stát od 2835 do 30.708 korun.

O možnosti odkladu splátek na svém webu informuje asi polovina společností. Upozornění většinou chybí u menších nebankovních poskytovatelů. "Zákon tento postup sice výslovně nenařizuje, ale myslíme si, že slušná společnost by v tak složité době tuto informaci klientům poskytovat měla," uvedl Borges. Řada poskytovatelů má už také na webu vzory smluv i kalkulačky s výpočtem, kolik bude půjčka stát.

Většina společností má tříletou promlčecí lhůtu ze zákona. Některé ale nutí klienty podepsat její prodloužení, a to dokonce až na 15 let. Promlčené pohledávky téměř žádný poskytovatel nevymáhá, někteří je ale předávají inkasním agenturám.

Některé společnosti také nevyužívají úvěrové registry a klienty neprověřují. Sledují jen to, jestli nejsou lidé v exekuci či insolvenci. "Máme pochybnosti o tom, zda tato společnost naplňuje zákonnou povinnost ověřovat bonitu klientů," řekl Borges.

Dluhoví poradci radí, aby lidé předem dobře zvážili, jestli půjčku opravdu potřebují. Znát by měli měsíční splátku, celkovou splácenou částku či sankce z prodlení. Vědět by měli také to, zda není nutné ručit třeba nemovitostí a zda se nejedná o podnikatelskou půjčku. Zkontrolovat by měli ale i to, zda jsou ve smlouvě stejné poplatky a úroková sazba, jaké poskytovatel úvěru či zprostředkovatel nabízel.