Vykazované průměrné množství emisí osobních aut na českých silnicích za poslední dva roky stouplo o jedno až čtyři procenta. Důvodem je přechod na novou přesnější metodiku měření spotřeby aut WLTP. Automobilkám se tak vzdálilo plnění emisních limitů EU.
Zatímco rozmezí emisí pro benzínové motorizace se "papírově" posunulo o jeden gram na 126 až 142 gramů CO2/km, razantnější vývoj lze sledovat u naftových aut, kde byl růst o čtyři procenta na 113 až 128 gramů CO2/km. Vyplvá to z analýzy poradenské firmy EY.
I když je ve většině kategorií, kromě SUV, nárůst spíše papírový, podle partnera EY Petra Knapa je současná nabídka na trhu daleko od 95 gramů CO2 na km, které po automobilkách pro příští rok požaduje EU. Může to vést až ke stažení některých modelů z trhu.
Nová metodika měření emisí a spotřeby WLTP (The Worldwide Harmonized Light Vehicle Test Procedure) vznikla po kauze dieselgate. Proti předchozí metodě, která v podstatě měřila emise v laboratorních podmínkách, nový způsob měří hodnoty v reálném provozu a přibližuje je více realitě.
"Reálné porovnání hodnot z roku 2018 s letošními čísly je vzhledem ke změně metodiky problematické a vyznívá hůře zejména pro vozy nižších kategorií. Jen díky změně výpočtu můžeme sledovat v průměru nárůst emisí o 20 gramů CO2. Vezmeme-li to v potaz, svědčí výsledné navýšení v řádu jednotek gramů naopak o velkém technickém pokroku ze strany automobilek," podotkl Knap.
Rekordmany v nárůstu emisí jsou mild a mikro hybridní auta, zejména kvůli rozšíření i na obecně méně spořivé agregáty. Hodnoty hybridů z letošního roku jsou sice podstatně nižší než u vozů bez hybridní technologie, přesto jsou i tak o poznání výše, než je požadavek EU. Po jeho překročení vyplyne pro výrobce teoretická povinnost uhradit výraznou pokutu. Snížení hodnot emisí je naopak patrné u plug-in hybridních vozidel, a to přibližně o 20 procent na 33 až 40 gramů. To je kromě metodiky dáno zejména vstupem této technologie do mainstreamových modelů.
Z pohledu segmentů největší emise vypouští kategorie SUV, a to se všemi dostupnými motory. V průměru vypustí SUV auta na jeden kilometr o 20 až 40 gramů CO2 více než malá vozidla. Automobilky v kategorii mini a malých vozidel dramaticky omezily nabídku vznětových motorů, které mají emise obecně nižší.
Pro běžné motoristy hraje při pořízení vozu rozhodující roli spotřeba vozidla. Podle dat výrobců jsou nejúspornější vozidla se spalovacím motorem spřažena s plug-in hybridním soustrojím, které napříč všemi segmenty průměrně vykazují spotřebu 1,6 až 1,7 litru na 100 km. Po plug-in hybridech co do spotřeby následují klasické hybridy bez možnosti připojení do zásuvky se spotřebou mezi 4,1 a 4,7 litru. Podobně jsou na tom naftové motory se 4,3 až 4,9 litru na 100 km. Tabulkově nejméně hospodárné jsou benzínové motory s průměrnou spotřebou v rozmezí 5,5 až 6,1 litru.
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Kolik zaplatíme za ETS II? Povolenky jsou levnější než ekologické škody, vysvětluje ekonomka Nálepová
Aktuálně se děje
před 17 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 44 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák