Bankovní rada ČNB zřejmě ve středu zvýší úrokové sazby až o 1,25 procentního bodu

Bankovní rada České národní banka zřejmě ve středu zvýší úrokové sazby až o 1,25 procentního bodu, základní úroková sazby by se tak dostala až na sedm procent, tedy nejvýše od roku 1999. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Důvodem je podle nich aktuální vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní.

Vliv na rozhodování bude mít pravděpodobně i obměna bankovní rady na konci července v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem dosavadního zvyšování sazeb. Mělo by tak jít o poslední razantní zvýšení sazeb před obměnou bankovní rady na konci června, tvrdí analytici.

Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.

"Jak z veřejných vyjádření členů bankovní rady, tak i z ekonomických dat, je zřejmé, že sazby ve středu půjdou opět nahoru, jedinou otázkou je, jak vysoko, 0,75 procentního bodu je podle mého názoru naprosté minimum. Očekávám odvážnější krok – zvýšení základní sazby o 1,25 procentního bodu na sedm procent," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Na dalším srpnovém zasedání bude již rada v novém složení a podle něj s největší pravděpodobností zaujme k růstu sazeb rezervovanější postoj. "Ačkoliv tedy inflace podle mého názoru bude ukazovat na další potřebu utahování měnové politiky, předpokládám, že noví členové rady se alespoň několik měsíců budou snažit inflaci 'vysedět' a sazby nezvyšovat," dodal.

"Od ČNB očekáváme na dalším zasedání zvýšení o 0,75 procentního bodu. Jedná se ale o spodní hranici. Podle posledních vyjádření členů bankovní rady a cenovému vývoji nelze vyloučit ani zvýšení o jeden nebo 1,25 procentního bodu," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Celkově podle něj totiž ekonomická situace naznačuje potřebu dalšího zvyšování úrokových sazeb. "Vzhledem k obměně v bankovní radě směrem k více holubičímu složení ale očekáváme, že červnové zvýšení bude v aktuálním cyklu tím posledním. Následovat podle nás bude stabilita sazeb do konce roku," dodal.

"S ohledem na aktuální výši a strukturu spotřebitelské inflace, akcelerující inflační očekávání a nové složení bankovní rady dojde ještě naposledy k velmi razantnímu zvýšení úrokových sazeb. Podle mě centrální bankéři zvýší úrokové sazby rovnou o 1,25 procentního bodu, což by znamenalo posun hlavní sazby na sedm procent," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Takové zvýšení podle něj na první pohled vypadá až příliš výrazné. Květnová prognóza ČNB v modelech ale naznačuje růst základní sazby až k osmi procentům, upozornil.

"Poslední nad očekávání silná dubnová i květnová inflace i další zrychlení cen výrobců potvrzují silnější inflační rizika. ČNB v současném složení tak přistoupí k dalšímu razantnímu zvýšení sazeb, což dopředu již avizovali někteří členové bankovní rady. Ačkoli se ještě před několika týdny čekalo zvýšení sazeb koncem června o zhruba 0,75 procentního bodu, novější inflační čísla situaci změnily a nyní se zdá pravděpodobnější nárůst alespoň o jeden procentní bod, ne-li více," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj tržní úrokové sazby začaly v posledním týdnu růst a je v nich nyní dokonce zohledněno, že se základní sazba ČNB dostane až k 7,25 procenta, což by představovalo zvýšení o 1,5 procentního bodu.

"Květnový meziměsíční růst inflace o 1,8 procenta byl druhý nejsilnější po lednovém. Je zřejmé, že stávající nastavení úrokových sazeb dosud dostatečně netlumí inflační tlaky, které stále překonávají prognózu centrální banky. Očekávám tedy tento měsíc další růst sazeb na úrovni kolem jednoho procentního bodu, což by mělo spolu s měnovými operacemi držícími stabilní kurz koruny k euru přispět k inflačně poněkud klidnějšímu létu," uvedl partner PwC Petr Kříž.

Středečního jednání rady se zúčastní všech sedm jejich členů.

Související

Ilustrační foto Původní zpráva

Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?

Česká veřejnost, která je zvláště v poslední době ovlivněna zhusta často populistickými výkřiky o „šílené“ drahotě v tuzemsku, dostala od nejvyšší autority v zemi, která má hlídat cenovou a měnovou stabilitu, totiž centrální banky, jasnou odpověď na podobné pokřiky. Česká národní banka totiž během listopadu 2023 uvedla, že se zdražování zastavuje. Podle nejvyššího finančního regulátora se ceny v Česku v posledních devíti měsících zvedly minimálně. Co ale bude dál? 

Více souvisejících

ČNB

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny

Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy