Bankovní úvěry klesly v září o 120 miliard, Češi se nejčastěji zadlužují kvůli bydlení

Domácnosti dlužily 1,828 bilionu korun, s měsíčním nárůstem o 11 miliard korun. Stále jasně dominují s podílem 77 procent úvěry na bydlení. Ty stouply meziměsíčně o 0,7 procenta na 1,403 bilionu korun, zatímco spotřebitelské úvěry se proti srpnu zvýšily o 0,2 procenta na 265 miliard korun. V případě domácností podíl úvěrů v selhání i v září setrval na 1,6 procenta, kde se drží od června.

U úvěrů v Česku působícím nefinančním podnikům zaregistrovala ČNB nárůst o 11 miliard korun na 1,162 bilionu korun. Podíl dlouhodobých úvěrů, používaných pro financování podnikových investic, klesl o bod na 56 procent. Procento úvěrů v selhání se stále drží blízko historických minim i přesto, že mírně vzrostlo na 3,2 procenta ze srpnových 3,1 procenta.

Vypovídací schopnost tohoto důležitého ukazatele (úvěry v selhání) poznamenají podle analytika asociace Miroslava Zámečníka poskytnuté odklady splátek podniků i domácnostem, ať již na základě dobrovolné dohody bank s klienty, anebo přímo ze zákona. Jeho účinnost vypršela ke konci října 2020.

Září přineslo další vzestup korunových úložek i depozit v cizí měně. To platí jak ve vztahu k nefinančním podnikům (o 17,8 miliardy na 1188,6 miliardy Kč), tak i domácnostem (o 20,7 miliardy na 2,733 bilionu Kč), a živnostníkům (o 2,5 miliardy na 161 miliard korun). Nadále se tak projevuje snaha o hromadění pohotových finančních rezerv, vyvolaná přetrvávající nejistotou ohledně ekonomického vývoje, dodal Zámečník.