Doba, kterou tuzemští zaměstnanci v kancelářských profesích promrhají neproduktivní prací, se proti loňsku zvýšila až o hodinu na průměrných 162 minut za den. Nejčastějším plýtváním časem byly zbytečné úkony či komunikace nebo prostoje v důsledku chaotického plánování a zbytečné administrativy. Firmy to měsíčně stojí 11.566 korun na osobu a v ročním úhrnu 138.798 korun.
Za nízkou produktivitu práce v kancelářských profesích může i pandemie covid-19, která přinutila pracovat z domova značnou část zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy produktivity práce od společnosti ApuTime mezi 267 českými společnostmi různých velikostí a zaměření.
"Firmy během pandemie částečně ztratily kontrolu nad zaměstnanci. Tu se mylně snaží získat větším důrazem na administrativu. Rovněž komunikace mezi týmy na dálku probíhá chaoticky. Manažeři neumí zaměstnance efektivně úkolovat, navíc oni sami jsou v důsledku velmi neproduktivní. Letos se proto promarní čtyři měsíce pracovního času," uvedl ředitel ApuTime Martin Lonský.
Paradoxem podle odborníků je, že ve výrobě se běžně sledují a řeší minutové prostoje, zatímco v kancelářích se denně promrhají hodiny času s pocitem, že jinak to nejde. "V případě práce techniků a manažerů až detailní analýza ukáže, kdo opravdu dělá a kdo se veze. Některým zaměstnancům pak oprávněně naskakuje pot na čele," dodal auditor Ivo Šnajdr. Nejvíce neproduktivní jsou státní správa a organizace na ni navázané. Právě tyto organizace často neví, jaké činnosti vytvářejí hodnotu a jaké nikoli.
Významnou roli při zvyšování tuzemské efektivity práce sehrává umělá inteligence. Strojové učení a robotizace hrají klíčovou roli v průmyslu, ale kancelářím se zatím vyhýbaly. To se ale začíná v pudu sebezáchovy firem postižených pandemií měnit, dodali autoři analýzy.
Související
Česko by bez pracovní migrace čelilo problémům, říká ekonom Žídek pro EZ. Jde i o důchody
Novinky u pracovního volna. Ministerstvo řeklo, co bude od června jinak
práce , zaměstnání , firmy , Ekonomika , průzkumy
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák