Ceny dál letí vzhůru. Inflace dosáhla 17,2 procenta

Inflace je nadále nejvyšší do prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.

Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 procenta a ceny služeb o 13,9 procenta, uvedl ČSÚ.

Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, ostatní jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 procenta. "Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje," uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 procenta, elektřina o 0,6 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 procenta a tuhá paliva o 3,1 procenta.

Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 procenta. Za uzeniny lidé platili o 3,4 procenta více, za sýry a tvarohy o 3,9 procenta, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 procenta a za brambory o 9,5 procenta. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 procenta a vepřové maso o 1,9 procenta.

Analytici: Meziroční inflace kvůli cenám energií zřejmě ještě poroste

Meziroční inflace, která bylo v červnu nejrychlejší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší do prosince 1993.

Rychlejší růst cen byl jen v období ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století, upozornil analytik Deloitte David Marek. Na současné inflaci je podle něj důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný. "Nicméně hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin," dodal. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším úrokovým sazbám ČNB, podotkl.

"Zdražování elektřiny a plynu ještě není u konce, respektive se do inflace ještě zcela nepropsalo. Proto lze počítat s tím, že inflace i v následujících měsících dále zvýší, ale na jaké hodnotě bude kulminovat, se říct v podstatě ani nedá," uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek. V každém případě bude podle něj znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení ekonomiky.

Vrchol má meziroční inflace v české ekonomice stále ještě před sebou, dosažen by mohl být v letošním třetím čtvrtletí, tedy snad v červenci či srpnu, odhadl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Odpověď na otázku kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace vrcholu, bude podle něj záviset především na vývoji cen energií pro domácnosti. Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat k 15 procentům, v roce 2023 by meziroční inflace měla výrazně klesat, doplnil. Na srpnovém měnovém zasedání ČNB čeká debatu o tom, zda úroky dále zvýšit, výsledek diskuse Jáč pokládá za velmi nejistý.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že sledování meziroční inflace je nyní spíše matoucí. Klíčová je podle něj rychlost růstu cen či jeho změna, tedy meziměsíční inflace. A ta za červen zpomalila na 1,6 procenta. Předtím byla 1,7, 1,8 a 1,8 procenta. "Pokládám to za zpomalení tempa a šanci na to, že jsme na vrcholu či za vrcholem," poznamenal. Rizikem pro zrychlení tempa by i podle něj bylo další velké zvýšení cen plynu a elektřiny za současně pouze mírného ekonomického zpomalení.

Michl hned po svém jmenování v květnu uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Po nástupu do funkce 1. července řekl, že jeho prioritou bude snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.

Červnová inflace byla podle dat evropského statistického úřadu Eurostat v Česku v EU čtvrtá nejvyšší. Vyšší byla v Estonsku, Litvě a Lotyšsku, těsně za Českem byly Polsko, Rumunsko a Slovensko. Vesměs jde o země geograficky blízké Ukrajině čelící ruské agresi.

V červnu si lidé meziročně nejvíc připlatili za hladkou mouku

Na pultech obchodů v polovině června meziročně nejvíce zdražila mezi základními potravinami hladká pšeničná mouka. Její cena byla o téměř 74 procent vyšší než před rokem. Zhruba o dvě pětiny se proti loňské polovině června zvýšila průměrná cena vajec a kmínového chleba a o třetinu více zákazníci zaplatili za krystalový cukr a bílé pečivo. Naopak zlevnila jablka. Vyplynulo to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Právě zdražení potravin podle statistiků nejvíce ovlivnilo červnový nárůst spotřebitelských cen v Česku. Meziroční inflace ve sledovaném měsíci dosáhla 17,2 procenta, je tak nejvyšší od prosince 1993.

"Meziroční růst spotřebitelských cen výrazně zrychluje od loňského července a již překonal hranici 17 procent. V červnu k tomuto zrychlování opět nejvíce přispěly ceny potravin," uvedl dnes k červnové inflaci ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Podle něj v červnu potraviny meziročně zdražily o 18 procent. Vedle toho se například ale zvýšily i náklady na bydlení.

Z vybraných základních potravin byl podle dat statistiků ve 24. týdnu nejvýraznější procentuální nárůst ceny u hladké pšeničné mouky. Před rokem ji lidé koupili v průměru za 13,28 koruny, letos v polovině června za kilo dali 23,08 koruny. Na začátku roku byla její průměrná cena o 7,5 koruny nižší. Analytici už dřív v této souvislosti uvedli, že celosvětové ceny pšenice vyhnala vzhůru válka na Ukrajině, která patří mezi její největší světové producenty, a spolu s tím zdražily i navázané produkty jako mouka či pečivo.

Například za kilo konzumního kmínového chleba lidé v polovině června zaplatili meziročně o 39,4 procenta více, v průměru 35,68 koruny. Průměrná cena bílého pšeničného pečiva stoupla o 34,7 procenta na 23,08 koruny za kilo.

Z dalších potravin výrazně stouply ceny vajec, krystalového cukru, másla a sýru eidam. Deset vajec se prodávalo v obchodech v polovině června v průměru za 41,26 koruny, což je o 40,2 procenta více než před rokem. O téměř 33 procent na 20,24 koruny stoupla průměrná cena kilogramu cukru krystal a o 29,5 procenta na 245,63 koruny zdražil kilogram másla. Za kilogram eidamské cihly lidé meziročně zaplatili o téměř 29 procent více, 207,85 koruny.

Za polotučné pasterované mléko si lidé meziročně připlatili o 18,5 procenta více, v letošním 24. týdnu litr podle statistiků přišel na průměrných 23,32 koruny. O zhruba pětinu zdražila vepřová pečeně, kilogram masa v červnu v průměru stál 162,49 koruny.

O méně než desetinu zdražily proti loňskému červnu bílý netučný jogurt, brambory a výčepní lahvové pivo světlé. Z vybraných položek zlevnila jen jablka z 37,06 koruny za kilogram na 35,36 Kč.