Češi často odchází do důchodu, aniž by chtěli. Řešením může být "age management"

"Odchod do důchodu bývá pro lidi podle výzkumů nejzásadnější změnou v životě, zvlášť pro ty, kteří se na něj nepřipravovali. Obvykle se jim zhorší zdravotní i psychický stav a změna má velký dopad na jejich sociální život. Zůstat v práci je tak dobré jak pro lidi, tak pro systém. Nechceme to však paušalizovat, protože není možné dělat fyzicky náročnou práci 50 let. Aby lidé dělali práci přiměřenou jejich věku, schopnostem a možnostem, začínají firmy aplikovat principy takzvaného age managementu, tedy manažerského přístupu, který se věnuje především problematice zaměstnávání lidí nad 50 let," uvedla Rašticová.

Podle Rašticové by o své pracovní budoucnosti měli přemýšlet už čtyřicátníci. Vzhledem k tomu, že ke stárnutí populace bude docházet ještě dalších 20 let, zaměstnavatelům se vyplatí tomuto trendu přizpůsobit.

"Skupinu lidí nad 50 či 55 let nelze paušalizovat. Dnes je už jasné, že přínosem pro firmu jsou lidé různého věku, pohlaví, národnosti. Významné zahraniční firmy a organizace vnímají rozmanitost zaměstnanců jako konkurenční výhodu. Dávno již neplatí, že nové nápady a kreativní řešení problémů přináší jen třicetiletý muž. Naopak, velmi přínosní mohou být dobře motivovaní padesátníci s mnohaletou zkušenost," upozornila Rašticová.

Výzkumníci se snaží zjistit víc o skupině lidí, kteří v práci zůstávají i po dosažení důchodového věku. Obecně je dělí na dvě skupiny. Část z nich pokračuje v práci z ekonomických důvodů, druhá skupina proto, že chce.

"Mnozí už ale nedělají hlavní kariéru a jsou na jiné pozici nebo dělají jen na zkrácený úvazek. Naopak do důchodu lidé často odcházejí, aniž by museli. Jednají stádovitě. Odcházejí, protože nastal čas a jejich bývalí spolužáci ze školy odcházejí také," dodala Rašticová.

Lidé by podle ní neměli propadat takzvaným autostereotypům - tedy předsudky o sobě samém. I když jim je 70 let a těší se dobrému zdraví, podceňují se a předpokládají, že už na práci nestačí. V důchodu se často mezi skupinami lidí nadále zvětšují sociální rozdíly, což je podle Rašticové problém, kterému je potřeba se věnovat. Navíc vyššího věku v dobrém zdraví se dožívají bohatší lidé, na druhé straně jsou společenské skupiny, u nichž se průměrný věk dožití naopak snižuje.