Průměrná česká domácnost loni utratila 149.162 korun na osobu. Spotřební vydání, která zahrnují útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví, dopravu či vzdělání, stoupla meziročně o 3,4 procenta. Nejvíce peněz z rodinných rozpočtů nadále ukrajují výdaje spojené s bydlením, domácnosti na něj vynaloží víc než na jídlo. Nejrychleji loni rostly výdaje za stravování a ubytování, a to o více než sedm procent.
Naopak jedinou skupinou výdajů, která vykázala meziroční pokles, byla pošta a telekomunikace s nižšími útratami za mobilní volání a internetové spojení. Vyplývá to z dat, která minulý týden zveřejnil Český statistický úřad.
Nejvíce peněz domácnosti utrácely za bydlení, které loni spolklo 23 procent výdajů. Výdaje stouply o 3,17 procenta na 34.332 korun na osobu ročně. Rostly jak výdaje za nájem, tak i za elektřinu, nejvýrazněji (o 7,9 procenta) ale stouply výdaje spojené s běžnou údržbou a drobnými opravami v bytě. Přehouply se přes 4000 Kč na člověka za rok. Za elektřinu domácnosti vydaly ročně 8023 korun na osobu oproti předchozím 7590 korunám, za nájemné pak 6983 korun. Průměrný výdaj u domácnosti žijící v pronajatém bytě však činí 22.244 korun na člena a rok, přičemž takových domácností je v Česku zhruba pětina.
Druhou nejvýznamnější položkou s téměř pětinovým podílem zůstávají výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. Domácnosti za ně loni utratily 28.829 korun oproti 28.222 korunám v roce 2017. Desetina výdajů připadá na dovolenou a kulturu, další desetina na dopravu a 7,1 procenta padla na stravování a ubytování. Tyto výdaje loni rostly nejrychleji, za stravování lidé utratili o 6,6 procenta více a za ubytování dokonce o 11,6 procenta více.
Výdaje na dopravu loni v průměru představovaly 14.948 korun na osobu a rok a byly meziročně o 5,5 procenta vyšší. Všem typům domácností tyto výdaje rostly včetně domácností důchodců. Za silniční osobní dopravu a přepravu po kolejích však loni utratily o několik korun méně, což může souviset se slevami zavedenými od září 2018.
Za pošty a telekomunikace loni domácnosti vydaly v průměru 6356 korun, což bylo o procento méně než předloni. O 5,4 procenta méně utratily za balíčky telekomunikačních služeb, o tři procenta méně za internetové spojení a o 0,7 procenta méně za mobilní volání.
Mezi jednotlivými typy domácností panují rozdíly. Když statistici rozdělili domácnosti do pěti skupin podle výše čistých příjmů, vyšly průměrné spotřební výdaje domácností s nejnižšími příjmy na 110.952 korun a u domácností s nejvyššími příjmy na téměř dvojnásobných 215.630 korun na osobu a rok. Nejrychleji například loni rostly výdaje téměř milionu úplných rodin s dětmi, spotřební výdaje jim stouply meziročně o 4,3 procenta na 143.821 korun. Domácnosti důchodců, kterých je 1,3 milionu, loni utratily v průměru 134.388 korun na osobu a rok a bylo to o dvě procenta více než v roce 2017. V malých obcích pak u domácností nepředstavuje nejvýznamnější výdajovou položku bydlení, ale potraviny.
Růst spotřebních výdajů vykázal loni nejvyšší tempo za poslední roky. V roce 2016 útraty stouply meziročně o 2,8 procenta, což byl do té doby nejvýraznější růst od roku 2007. Srovnání mezi lety 2016 a 2017 není možné kvůli změně metodiky výpočtu.
Související
S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře
Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM
domácnosti , Ekonomika , finance , Bydlení , ceny potravin , Česká republika
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
před 1 hodinou
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
před 2 hodinami
Babiš utnul spekulace. Prozradil osud Vojtěcha, Červeného a Plagy
před 2 hodinami
Ukrajina zasáhla datové centrum Sberbank, kde sídlí nejvýkonnější ruský superpočítač
před 3 hodinami
TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise
před 5 hodinami
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
před 6 hodinami
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
před 7 hodinami
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
před 8 hodinami
Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce
před 8 hodinami
Rusko podniklo další útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev o nich opět dopředu nevěděl
před 9 hodinami
Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí
před 11 hodinami
Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí
včera
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
včera
OBRAZEM: Vysílače Liblice definitivně zhasly. Přípravy na odstřel finišují
včera
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
včera
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
včera
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
včera
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
včera
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
včera
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.
Zdroj: Libor Novák