České spořitelně klesl čistý zisk o 47,1 procenta. Značný propad hlásí i Moneta

České spořitelně v letošním prvním pololetí klesl čistý zisk meziročně o 47,1 procenta na 4,6 miliardy korun. Provozní zisk se snížil o desetinu, provozní výnosy klesly o 4,2 procenta.

Makroekonomické prostředí České republiky se kvůli pandemii onemocnění covid-19 výrazně zhoršilo, uvedla banka v tiskové zprávě.

"V celkovém hospodářském výsledku, který v porovnání se stejným obdobím minulého roku vykazuje pokles, se do značné míry projevilo nutné zvýšení rizikových nákladů," komentoval čísla předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon. Banka měla ke konci pololetí konsolidovanou bilanční sumu 1,667 bilionu korun, proti konci loňska se zvýšila o 14,3 procenta.

Provozní zisk se v pololetí snížil proti stejnému období loni o 10,1 procenta na 10,2 miliardy korun. Provozní výnosy klesly o 4,2 procenta na 20 miliard korun. Jejich nejdůležitější složka, čistý úrokový výnos, zůstala na 14,7 miliardy korun. Čistý výnos z poplatků a provizí se meziročně snížil o 10,6 procenta na čtyři miliardy korun.

Objem poskytnutých úvěrů vzrostl o 4,6 procenta na 763,8 miliardy korun. Rostly úvěry domácnostem, firmám i spotřebitelské úvěry.

Provozní náklady vzrostly o 2,7 procenta na 9,8 miliardy korun. Především kvůli zvýšení mezd stouply náklady na zaměstnance.

Česká spořitelna je největší bankou v Česku podle počtu klientů, kterých měla ke konci letošního pololetí 4,5 milionu. Vlastníkem České spořitelny je rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Čistý zisk Erste Group Bank v pololetí meziročně klesl o 60 procent na 293,8 milionu eur (zhruba 7,7 miliardy Kč).

Za poklesem zisku Erste Group Bank stojí zejména vyšší náklady rizika, řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Tento růst podle něj souvisí se zhoršeným makroekonomickým prostředím, které nutí banky tvořit opravné položky. Investory potěšila zpráva o dividendě. Erste zmínila, že obnoví dividendovou politiku hned poté, jakmile to umožní Evropská centrální banka. Akcie na pražské burze v reakci na tuto zprávu posilují téměř o čtyři procenta přes 532 Kč, podotkl.

Čistý zisk skupiny Moneta Money Bank za první pololetí letošního roku meziročně klesl o více než 40 procent na 1,2 miliardy korun. Provozní výnosy banky stouply o 27,7 procenta na 6,6 miliardy. Vyplývá to z tiskové zprávy a informací na webu Monety. Výsledky ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Celkový zisk před zohledněním nákladů na riziko činil 3,9 miliardy. Tvorba opravných položek v souvislosti s potenciálními riziky pandemie covidu-19 dosáhla 1,9 miliardy korun.

Kvůli pandemii covidu-19 se podle Monety zvýšila míra očekávaných budoucích úvěrových ztrát. "V současné době nicméně Moneta nezaznamenala žádný nárůst splátek po splatnosti nebo delikventních úvěrů," oznámila banka. Podíl nesplácených úvěrů dokonce letos v prvním pololetí mírně klesl z 1,8 procenta ke konci roku 2019 na nynějších 1,6 procenta.

"Čistý zisk za druhý kvartál zaostal za analytickým očekáváním. K poklesu profitu přispěla zejména zvýšená tvorba rezerv. Byznysu banky se však dařilo poměrně dobře," řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Investory podle něj zřejmě nepotěší zpráva, že banka nevyplatí v letošním roce dividendu. Tento krok se však jevil jako pravděpodobný i vzhledem ke stanovisku evropských regulátorů, dodal. Okolo 10:00 akcie Monety klesly o 0,4 procenta pod 52 Kč.

Úvěrové aktivity Monety meziročně vzrostly přibližně o polovinu a depozitní portfolio o dvě třetiny. Retailové vklady se zvýšily o 90,1 procenta na 188,5 miliardy a vklady firem a podnikatelů o 17 procent na 67,7 miliardy.

Hypoteční portfolio Monety se letos v prvním pololetí meziročně zvýšilo o 135,4 procenta na 87,7 miliardy korun. Podíl skupiny na trhu hypoték se tak podle Monety zvýšil oproti konci minulého roku dvojnásobně na 6,6 procenta. Objem spotřebitelských úvěrů stoupl o 28,2 procenta na 50,4 miliardy. Úvěry pro živnostníky a podnikatele meziročně vzrostly o 20,2 procenta na 7,2 miliardy a portfolio úvěrů malých a středních podniků vzrostlo o 14,1 procenta na 68,5 miliardy.

Počet klientů skupiny se zvýšil meziročně zhruba o dvě pětiny na 1,4 milionu. Na začátku dubna Moneta dokončila akvizici Wüstenrot stavební spořitelny a Wüstenrot hypoteční banky. Získala tak více než 400.000 nových klientů a posílila svoji depozitní bázi o více než 55 miliard a úvěrové portfolio o 56 miliard korun.

V prvním pololetí klesl počet poboček skupiny ze 179 na konci roku 2019 na 160. Snížil se i počet bankomatů z 632 na 600. Vzrostl naopak počet zaměstnanců, a to od začátku roku o 118 na 3061.

Moneta Money Bank funguje pod současným názvem od roku 2016. Jméno banky se tehdy změnila z dřívějšího GE Money Bank v souvislosti s jejím vstupem na burzu v květnu téhož roku. Moneta je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze.

Související

Více souvisejících

Česká spořitelna Moneta Money Bank banky Ekonomika pojišťovna Wüstenrot

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Český prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 59 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 3 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy