České spořitelně klesl čistý zisk o 47,1 procenta. Značný propad hlásí i Moneta

České spořitelně v letošním prvním pololetí klesl čistý zisk meziročně o 47,1 procenta na 4,6 miliardy korun. Provozní zisk se snížil o desetinu, provozní výnosy klesly o 4,2 procenta.

Makroekonomické prostředí České republiky se kvůli pandemii onemocnění covid-19 výrazně zhoršilo, uvedla banka v tiskové zprávě.

"V celkovém hospodářském výsledku, který v porovnání se stejným obdobím minulého roku vykazuje pokles, se do značné míry projevilo nutné zvýšení rizikových nákladů," komentoval čísla předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon. Banka měla ke konci pololetí konsolidovanou bilanční sumu 1,667 bilionu korun, proti konci loňska se zvýšila o 14,3 procenta.

Provozní zisk se v pololetí snížil proti stejnému období loni o 10,1 procenta na 10,2 miliardy korun. Provozní výnosy klesly o 4,2 procenta na 20 miliard korun. Jejich nejdůležitější složka, čistý úrokový výnos, zůstala na 14,7 miliardy korun. Čistý výnos z poplatků a provizí se meziročně snížil o 10,6 procenta na čtyři miliardy korun.

Objem poskytnutých úvěrů vzrostl o 4,6 procenta na 763,8 miliardy korun. Rostly úvěry domácnostem, firmám i spotřebitelské úvěry.

Provozní náklady vzrostly o 2,7 procenta na 9,8 miliardy korun. Především kvůli zvýšení mezd stouply náklady na zaměstnance.

Česká spořitelna je největší bankou v Česku podle počtu klientů, kterých měla ke konci letošního pololetí 4,5 milionu. Vlastníkem České spořitelny je rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Čistý zisk Erste Group Bank v pololetí meziročně klesl o 60 procent na 293,8 milionu eur (zhruba 7,7 miliardy Kč).

Za poklesem zisku Erste Group Bank stojí zejména vyšší náklady rizika, řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Tento růst podle něj souvisí se zhoršeným makroekonomickým prostředím, které nutí banky tvořit opravné položky. Investory potěšila zpráva o dividendě. Erste zmínila, že obnoví dividendovou politiku hned poté, jakmile to umožní Evropská centrální banka. Akcie na pražské burze v reakci na tuto zprávu posilují téměř o čtyři procenta přes 532 Kč, podotkl.

Čistý zisk skupiny Moneta Money Bank za první pololetí letošního roku meziročně klesl o více než 40 procent na 1,2 miliardy korun. Provozní výnosy banky stouply o 27,7 procenta na 6,6 miliardy. Vyplývá to z tiskové zprávy a informací na webu Monety. Výsledky ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Celkový zisk před zohledněním nákladů na riziko činil 3,9 miliardy. Tvorba opravných položek v souvislosti s potenciálními riziky pandemie covidu-19 dosáhla 1,9 miliardy korun.

Kvůli pandemii covidu-19 se podle Monety zvýšila míra očekávaných budoucích úvěrových ztrát. "V současné době nicméně Moneta nezaznamenala žádný nárůst splátek po splatnosti nebo delikventních úvěrů," oznámila banka. Podíl nesplácených úvěrů dokonce letos v prvním pololetí mírně klesl z 1,8 procenta ke konci roku 2019 na nynějších 1,6 procenta.

"Čistý zisk za druhý kvartál zaostal za analytickým očekáváním. K poklesu profitu přispěla zejména zvýšená tvorba rezerv. Byznysu banky se však dařilo poměrně dobře," řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Investory podle něj zřejmě nepotěší zpráva, že banka nevyplatí v letošním roce dividendu. Tento krok se však jevil jako pravděpodobný i vzhledem ke stanovisku evropských regulátorů, dodal. Okolo 10:00 akcie Monety klesly o 0,4 procenta pod 52 Kč.

Úvěrové aktivity Monety meziročně vzrostly přibližně o polovinu a depozitní portfolio o dvě třetiny. Retailové vklady se zvýšily o 90,1 procenta na 188,5 miliardy a vklady firem a podnikatelů o 17 procent na 67,7 miliardy.

Hypoteční portfolio Monety se letos v prvním pololetí meziročně zvýšilo o 135,4 procenta na 87,7 miliardy korun. Podíl skupiny na trhu hypoték se tak podle Monety zvýšil oproti konci minulého roku dvojnásobně na 6,6 procenta. Objem spotřebitelských úvěrů stoupl o 28,2 procenta na 50,4 miliardy. Úvěry pro živnostníky a podnikatele meziročně vzrostly o 20,2 procenta na 7,2 miliardy a portfolio úvěrů malých a středních podniků vzrostlo o 14,1 procenta na 68,5 miliardy.

Počet klientů skupiny se zvýšil meziročně zhruba o dvě pětiny na 1,4 milionu. Na začátku dubna Moneta dokončila akvizici Wüstenrot stavební spořitelny a Wüstenrot hypoteční banky. Získala tak více než 400.000 nových klientů a posílila svoji depozitní bázi o více než 55 miliard a úvěrové portfolio o 56 miliard korun.

V prvním pololetí klesl počet poboček skupiny ze 179 na konci roku 2019 na 160. Snížil se i počet bankomatů z 632 na 600. Vzrostl naopak počet zaměstnanců, a to od začátku roku o 118 na 3061.

Moneta Money Bank funguje pod současným názvem od roku 2016. Jméno banky se tehdy změnila z dřívějšího GE Money Bank v souvislosti s jejím vstupem na burzu v květnu téhož roku. Moneta je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze.

Související

Více souvisejících

Česká spořitelna Moneta Money Bank banky Ekonomika pojišťovna Wüstenrot

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy