Česko stále neplní požadavek energetických úspor, hrozí mu sankce

Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou v pondělí projedná vláda.

Předkládací zpráva materiálu podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, avšak za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.

Materiál pro vládu připomíná, že Evropská komise (EK) by v takovém případě mohla zahájit s ČR řízení, které by mohlo dojít až před Soudní dvůr EU (SDEU). Ten může shledat, že Česko porušila povinnost, ke které se zavázala. "V takovém případě SDEU nařídí sjednat nápravu a ČR je povinna tento rozsudek implementovat," píše se v dokumentu. Aktuální sdělení EK podle něj stanovilo minimální jednorázovou paušální pokutu pro ČR na 1.341,000 eur (asi 34,9 milionu Kč).

Úspory energie v období 2014 až 2020 by měly podle směrnice odpovídat každoročnímu snížení konečné spotřeby energie o 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. "ČR vznikl deficit v plnění ročních úspor energie kvůli pomalejšímu využívání opatření na realizaci úsporných opatření v letech 2014 a 2015, zejména investičních opatření," napsalo v materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které kabinetu zprávu předkládá. Připouští, že splnění stanovaného požadavku Bruselu nelze předpokládat.

Resort doporučuje, aby z důvodu neplnění evropského závazku byly navzdory pandemii koronaviru vyčerpány všechny peníze z příslušných dotačních programů, které jsou pro energetické úspory určeny, a nebyly přesunuty jinam. "I kdyby se nepodařilo pokrýt celý závazek ČR do konce roku 2020, je to signál vůči EU, že ČR využila všech dostupných možností ve snaze závazek naplnit," uvedlo ministerstvo.

"Je nezbytné, aby vláda ČR byla o situaci informována a rozhodla o dalším postupu, a to i s ohledem na skutečnost, že v roce 2021 bude zahájeno další závazkové období (2021 až 2030) s ještě většími ambicemi na snižování spotřeby energie a dekarbonizaci," dodalo.

Z dostupných zhruba 75 miliard korun na plnění směrnice energetických úspor pro současné programovací období byla podle materiálu zatím vyčerpána asi třetina. Čerpání peněz na energetické úspory v Česku vázne dlouhodobě. "Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015," řekl ČTK už v roce 2017 ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO Vladimír Sochor.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Energetika Vláda ČR Česká republika evropská komise ministerstvo průmyslu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy