Letiště Václava Havla Praha během prvního pololetí letošního roku odbavilo přes 2,55 milionu cestujících. Meziročně je to o téměř 5,3 milionu méně. Provoz začal výrazně klesat od března, kdy v Evropě naplno vypukla koronavirová krize. Vyplývá to z informací Letiště Praha pro ČTK.
V posledních týdnech provoz mírně roste, za celý rok by podle současného vývoje mohlo letiště odbavit celkově 5,5 milionu lidí.
Provoz letiště výrazně utlumila koronavirová krize, při níž dopravci drtivou většinu linek zrušili. Během největší krize v dubnu letiště odbavilo 5031 cestujících, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Na letišti tehdy fungovaly pouze dvě pravidelné linky do Minsku a Sofie.
V posledních týdnech začal provoz pomalu růst, stále je však hluboko pod úrovní loňských statistik. V červnu přes letiště cestovalo zhruba 39.000 lidí, což bylo oproti květnu pětkrát více. Meziročně jde však stále o obří propad o 97,8 procenta. Nejčastěji nyní lidé z Prahy létají do Amsterdamu, Frankfurtu nad Mohanem a Paříže.
Podle aktuálních statistik jsme v červnu díky obnoveným linkám odbavili téměř 39 tisíc cestujících, což je 5x více než v květnu. Nejvíce lidí letělo na linkách z/do Amsterdamu, Frankfurtu a Paříže. Děkujeme, že s námi objevujete svět! ✈ #letimedal #flyfromPRG #pragueairport pic.twitter.com/XFD20RVXT6
— Prague Airport (@PragueAirport) July 17, 2020
Letiště předpokládá, že během letních prázdnin budou počty cestujících narůstat rychleji. Podle nových prognóz by letiště mohlo během července odbavit přes 220.000 cestujících, v srpnu pak až 400.000 lidí. "Do konce roku podle stávajících odhadů počítáme s tím, že bychom mohli odbavit 5,5 milionu. Vše však závisí na dalším vývoji epidemiologické situace u nás i v zahraničí a také na postupném návratu zahraničních turistů do Prahy a České republiky," uvedla mluvčí Kateřina Pavlíková.
Na začátku roku to přitom vypadalo, že letiště letos opět posune rekordní počet odbavených cestujících z roku 2019, kdy přes letiště cestovalo 17,8 milionu lidí. Počet cestujících se totiž dále zvyšoval. V lednu letiště napočítalo 1,05 milionu pasažérů, což bylo meziročně o 7,4 procenta více, v únoru pak 1,01 milionu lidí, meziročně o více než tři procenta více. První dva měsíce roku se tak podílejí na půlročních statistikách z více než 80 procent.
Dopravci během léta nadále obnovují své dříve přerušené linky. Vedle toho některé společnosti navyšují počet frekvencí nebo zvyšují kapacity na už zavedených linkách. Například Emirates na začátku srpna obnoví dálkovou linku do Dubaje, dále Air France bude brzy z Prahy do Paříže nově létat dvakrát denně, jednou za den pak do Lyonu a společnost KLM nasazením většího letadla zvýší kapacity ve spojích do Amsterdamu.
V současnosti na letišti fungují pravidelné linky do 63 destinací od 25 dopravců. Oproti loňské letní sezoně jde přibližně o polovinu potvrzených destinací. Mezi už obnovenými destinacemi jsou především klíčová velká evropská města, která fungují také jako přestupní body do dalších destinací. K dalším často zastoupeným destinacím pak patří tradiční dovolenková místa zejména ve Středomoří.
Související
Pražské letiště ochromil cestující. Zpozdilo se přes 20 letů
Poplach na pražském letišti. Anonym tvrdí, že se do prostoru blíží drony
Letiště Václava Havla Praha , Ekonomika , cestování , Praha
Aktuálně se děje
před 17 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 44 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák