ČEZ a Eurohold podaly žalobu na bulharský úřad, jde o smlouvu za miliardy korun

"Budeme se domáhat u soudu zrušení tohoto rozhodnutí, protože nám nepřijde jako relevantní. Eurohold prostě nemá nic v energetice v Bulharsku, a naopak je to relativně silná stabilní společnost, takže nehrozí, že by převzal bulharskou energetiku někdo, kdo na to nemá," řekl dnes Novák.

"Budeme doufat, že soud rozhodne v náš prospěch. Jak dlouho to bude trvat nevíme, ale do té doby platí naše ujednaní s Euroholdem o tom, že bychom jim to chtěli prodat, a jejich vůle to koupit," dodal Novák. Nevyloučil, že se tento pohled může časem změnit.

Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač začátkem října ČTK řekl, že pokud bulharské úřady prodej aktiv opět zablokují, tak si je ČEZ nechá. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004, od roku 2013 je tam ale ve sporu s místními úřady.

Eurohold, který působí v pojišťovnictví a správě majetku, se na převzetí bulharských aktiv ČEZ dohodl v červnu. Aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma.

Loni v červenci bulharský antimonopolní úřad znemožnil prodej aktiv předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom. V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. Také proti tomuto rozhodnutí podaly obě firmy správní žalobu. Vzhledem následnému ukončení smlouvy mezi ČEZ a Inercom byly ale žaloby staženy.

Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší českou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle názoru české firmy nedokázala ochránit její investice v bulharském energetickém sektoru. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení.