ČNB opět zvýšila základní úrokovou sazbu, nově už na pět procent

Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň dnes šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.

"Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy banka bojuje zvýšením základní sazby s nově vyhlíženou inflační vlnou, způsobenou válkou na Ukrajině a souvisejícími sankcemi Západu a odvetnými kroky Ruska. Inflace může výhledově dosáhnout až šestnáctiprocentní úrovně.

"Celoročně bude inflace činit 12 až 13 procent, což při očekávaném růstu mezd pouze o pět až šest procent znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let," uvedl Kovanda. K poklesu sazeb bude podle něj možné přistoupit na přelomu let 2022 a 2023. 

Ekonomka Jana Mücková z investiční skupiny LOGeco uvedla, že primárním cílem ČNB je zkrocení inflace. "Očekávám, že s navyšováním základní úrokové míry nejsme u konce. Inflace podle mého názoru poroste až k 15 %, a tomu se musí ČNB razantně postavit," napsala.

Kromě sazeb podle ní nemá ČNB žádné silné nástroje k ovlivňování cen. "Sazby úvěrů tak budou dál růst, a to bude směřovat naši ekonomiku do minimálně krátkodobé stagflace – tedy kombinace nízkého hospodářského růstu a vysoké inflace," dodala.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na předchozím měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Rada ČNB je připravena dál zvyšovat sazby, uvedl Rusnok

Bankovní rada České národní banky je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Cenová stabilita je podle něj nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky ČNB se budou odvíjet od nových informací a budoucích prognóz, dodal Rusnok.

Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. "To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu," uvedl Rusnok.

Upozornil, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. "Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli," řekl.

Podle něj je centrální banka také nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na počátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy působila proti posilování koruny a kurz držela kolem 27 korun za euro.

Zároveň dnes rada nerozhodla o tom, že by využila kurz koruny jako zásadní nástroj pro boj s inflací. "Zásadně o tom dnes rada ani nedebatovala," uvedl Rusnok. Dodal, že ČNB má stále prostor v rámci svých standardních nástrojů, tedy úrokových sazeb.

Pro dnešní zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu hlasovalo opět pět členů rady. Dva hlasovali pro sazby beze změny. Základní úrokovou sazbu tak rada zvýšila na pět procent, což je nejvyšší úroveň od roku 2001.

V této souvislosti Rusnok uvedl, že analytická sekce ČNB spíše doporučovala zvýšit úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. "Někteří kolegové byli i připraveni pro toto zvýšení hlasovat. Ale převážilo to, že se tady žádná měnověpolitická chyba nestane, protože vstupujeme do situace, kdy máme sazby nad neutrální hladinou tří procent. Takže určitá volnost v tomto ohledu byla," uvedl guvernér.