ČNB patrně nezmění úrokové sazby. Může dojít na devizové intervence, naznačují analytici

Nejistotu ale podle nich vyvolává další vývoj kolem šíření koronaviru, který by mohl v extrémním případě vést až ke spuštění alternativních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence.

Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

"Očekáváme jedno z méně zajímavých zasedání bankovní rady. Zvyšování sazeb uprostřed bezprecedentního ekonomického propadu prakticky nepřichází v úvahu. Snižování sazeb v tuto chvíli není zapotřebí a ekonomice by již těžko pomohlo a pád inflace pod cíl na horizontu měnové politiky nehrozí. Nekonvenční měnové nástroje, jako devizové intervence či kvantitativní uvolňování, taktéž nejsou zapotřebí," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák ale upozornil, že během září prudce zrychlil růst počtu nakažených koronavirem, což bude mít negativní důsledky na ekonomiku. "Pro čtvrté čtvrtletí letošního roku se tak vrací do hry alternativní scénář ČNB z letošního května. ČNB se tak ve čtvrtém čtvrtletí nevyhne minimálně velmi intenzivní diskusi o dalším uvolnění měnové politiky prostřednictvím tzv. alternativních nástrojů," uvedl. Nicméně středeční zasedání podle Nováka změny v měnové politice a nastavení sazeb nepřinese.

I podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky zhoršující se vývoj kolem šíření koronaviru stěžuje jakýkoliv výhled a přispívá k tomu, že úrokové sazby delší dobu neporostou. "Očekáváme, že ČNB setrvá ve vyčkávací pozici a nezvýší úrokové sazby před začátkem roku 2022," uvedl.

Pokud by ale podle Brožky další vlna pandemie vedla k výraznému oslabení ekonomické aktivity, ČNB by podle něj byla nucena měnové podmínky ještě uvolnit. "Stále považujeme oslabení koruny jako nejpravděpodobnější nástroj k uvolnění měnových podmínek v případě potřeby. Finanční trh toto rovněž anticipuje a koruna i z tohoto důvodu v září oslabila," dodal.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je otázkou, zda ČNB vyšle do médií nějakou formu varování nad nadměrnými rozpočtovými stimuly, které by mohly příští rok návrat inflace k nižším úrovním ohrozit. "Bez ohledu na intenzitu vnímání tohoto rizika ale platí, že se nastavení měnové politiky zřejmě nebude měnit po relativně dlouhou dobu," uvedl.

Měnového zasedání bankovní rady ve středu 23. září se zúčastní všech sedm členů.