Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 7. května zřejmě sníží základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Vyplývá to z vyjádření většiny ekonomů oslovených ČTK. Důvodem by měla být reakce na další negativní vývoj ekonomiky kvůli dopadům šíření koronaviru. Někteří analytici ovšem nevylučují ani pokles základní sazby až na technickou nulu.
Rada naposledy snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Předtím již sazby snížila na mimořádném zasedání 16. března, a to o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta.
"Centrální banka s odstupem vyhodnotí přínos již provedených opatření a na základě aktualizované prognózy znovu sníží základní úrokovou sazbu,a to o půl procentního bodu. Ve zbytku letošního roku náš základní scénář počítá již se stabilitou úrokových sazeb," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera ČNB bude pokračovat ve snižování sazeb. "Ty by tak patrně mohly poklesnout o dalších 50 bazických bodů a dostat se na úroveň půl procenta. Poté by ČNB mohla chvíli vyčkávat a ponechat sazby delší dobu na této úrovni. Vše se však bude odvíjet od dalšího ekonomického vývoje, který se velmi složitě odhaduje," uvedl.
Podle Seidlera nadále platí, že samotné snížení sazeb ze strany ČNB nebude příliš účinným lékem v boji s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, a hlavní tíha je tak na opatřeních vlády. "Ta však alespoň z pohledu dodané likvidity a záruk nebyla prozatím příliš efektivní a záruční a úvěrové programy COVID zaostávají za očekáváním i potřebami ekonomiky," dodal.
Rada ČNB ve čtvrtek rovněž zveřejní novou makroekonomickou prognózu. "ČNB svou prognózou letošního HDP nebude vybočovat z názorového spektra, které se tvoří v intervalu minus pět až minus deset procent. Ale zajímavější než míra prvotního propadu HDP bude náhled ČNB na tvar a dynamiku následného oživení ekonomiky, protože to by mělo probíhat v době, kterou může ovlivnit měnová politika. Nejpodstatnější pro nastavení sazeb bude výhled inflace," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. I on očekává pokles základní úrokové sazby o půl procentního bodu.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka ovšem není žádný důvod, aby ČNB váhala se snížením základní úrokové sazby na technickou nulu. "V ideálním případě by měla jít se sazbami ještě níže, tedy do záporných hodnot. Současný propad ekonomiky je bezprecedentní, reakce měnové politiky by měla být také výjimečná," uvedl.
"Zda si centrální bankéři budou chtít ponechat určitou rezervu, nebo zda zvolí již dříve využitý scénář technické nuly a kooperace s rozpočtovou politikou, se ukáže až ve čtvrtek. V každém případě to nebude inflace, která je jinak v centru pozornosti ČNB," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dodal, že rada se bude rozhodovat nad sadou tragických čísel, která jí nepochybně přimějí k dalšímu snížení sazeb.
"Nepředpokládáme ovšem, že by bankéři již na květnovém zasedání využili veškerý arzenál a snížili sazby až na nulu," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní si centrální bankéři ponechají půl procentního bodu v rezervě pro případ potřeby. "Pokud by se situace dále zdramatizovala, mohla by ČNB k poklesu na nulu nakonec též sáhnout, nicméně snížení do záporných hodnot po vzoru ECB neočekáváme," dodala.
"Na nulu, respektive technickou nulu, bankovní rada podle mě v květnu s hlavní sazbou nepůjde, protože si bude chtít ponechat v záloze prostor pro případné další uvolněné měnové politiky v nadcházejících měsících," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Měnového zasedání bankovní rady ve čtvrtek 7. května se zúčastní všech sedm členů.
ČNB od 7. května trvale změnila čas zveřejňování informací z měnových jednání, na kterých bankovní rada rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Nově bude rozhodnutí bankovní rady o nastavení úrokových sazeb zveřejňovat ve 14:30 a následná tisková konference bude začínat v 15:45. Dosud banka zveřejňovala informaci o rozhodnutí rady ve 13:00 a tisková konference se konala zpravidla od 14:15 hodin.
Související
Pozor na padělky. V Česku meziročně přibylo množství nepravých peněz
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 1 hodinou
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 2 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 3 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 3 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 3 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 5 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 6 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 6 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 7 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
včera
Ceny paliv na benzinkách prudce rostou. Vláda k zastropování zatím nepřistoupí, potvrdil Babiš
včera
S Mladićem se loučí tisíce lidí. Srbsko vystavilo ostatky válečného zločince navzdory varování EU
včera
Vítězná buňka AfD je podle rozvědky extremistická. Tusk si po volbách nebral servítky
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo získala ve volbách v německém Sasku-Anhaltsku 43,8 procenta hlasů a připsala si tak historické vítězství. Podle předběžných výsledků obsadí v zemském sněmu 39 křesel z celkových 83, což znamená, že jí k absolutní většině chybějí pouhé tři mandáty. Vedení uskupení nyní usiluje o získání podpory od ostatních stran či jednotlivých poslanců, aby mohlo sestavit novou vládu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu strany Beatrix von Storchová prohlásila, že demokracie vyžaduje spolupráci a ostatní političtí aktéři nemohou ignorovat vůli voličů.
Zdroj: Libor Novák