Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro dnešní rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo tak o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Růst sazeb podle ekonomů odpovídal očekávání finančního trhu. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 Kč za euro. Svaz průmyslu a dopravy ČR další zvýšení sazeb kritizoval.
Dnešního jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.
"Zvýšení úrokových sazeb je reakcí na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice," uvedl Rusnok. Další kroky se podle něj budou odvíjet od přicházejících nových informací a nových prognóz ČNB ohledně dalšího vývoje ekonomiky. Rada ČNB zároveň informovala, že považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci aktuální květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb.
Za rizika rada ČNB považuje vyšší růst cen doma i v zahraničí, prudké zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurs koruny, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a vývoj rozpočtové politiky. Nejistotami jsou podle guvernéra další vývoj války na Ukrajině a budoucí nastavení úrokových sazeb v zahraničí.
Rusnok zároveň dnes informoval, že rada rozhodla ponechat svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí proti oslabování koruny. "Cílem intervencí je nepřipustit nežádoucí oslabování kurzu, a to se daří. Když se podíváte na kurzy podobně situovaných měn, tedy polského zlotého nebo maďarského forintu, tak ty více či méně oslabují. Jde nám o to nemít zde další zdroj inflace, tedy ten který prochází dovozem," uvedl.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí. "ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání," uvedl.
Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. "V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky," uvedl.
Zvýšení úrokových sazeb kritizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. "Další navýšení úrokových sazeb ze strany ČNB představuje pro firmy další náklady na financování a rozhodně jim nepomáhá," uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Úrokové sazby u nových úvěrů nefinančním podnikům dosáhly podle něj už v dubnu sedmi procent, což je nejvíce v měření statistik ČNB od roku 2004 a v důsledku nynějšího rozhodnutí bankovní rady dále porostou.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.
Související
Inflace je opět dvouprocentní. V březnu klesaly zejména ceny potravin
Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová