ČNB zvýšila úrokové sazby. Ekonomická prognóza pro rok 2020 je horší

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. ČNB dnes odsunula zveřejnění rozhodnutí o nastavení sazeb o hodinu. ČNB také zhoršila odhad růstu HDP pro loňský i letošní rok. Letos tak čeká růst o 2,3 pct. a za loňský rok o 2,5 pct.

"Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB okamžitě prolomila hranici 25 CZK/EUR a dostala se na zhruba sedmileté maximum," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Pro zvýšení úrokové sazby hlasovali čtyři členové bankovní rady. Tři pak hlasovali nechat je beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se dnešní rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. "S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku 2020," uvedl Rusnok.

Rusnok nepředpokládá, že by musela ČNB kvůli vývoji inflaci ještě zvyšovat úrokové sazby. "Prognóza s dalším zvyšování již nepočítá. Otázka toho snížení někdy ve druhém pololetí je otázka, kterou bych nechal otevřenou. Bude záležet na tom, jaká budou přicházet data z domácí i zahraniční ekonomiky," uvedl Rusnok.

"ČNB trh překvapila. Zveřejnění výsledku měnového jednání bylo dnes opět odloženo, tentokrát o hodinu, což možné překvapení ze strany centrální banky naznačovalo. Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Doplnil, že výše aktuální inflace nad třemi procenty je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku až roku a půl. "Inflační tlaky se tak mohly v nové prognóze ukázat jako trvalejší a silnější," dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE RAdomír Jáč upozornil, že prognóza ČNB doporučovala zvýšit úroky již v předchozích čtvrtletích, bankovní rada ale toto volání podle něj vyslyšela až nyní. "Domnívám se, že ČNB již letos své úroky dále nebude muset zvyšovat a repo sazba po zbytek setrvá na úrovni 2,25 procenta," uvedl.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Tisková konference po jednání rady začne v 15:15, kde guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámí důvody dnešního rozhodnutí a představí novou makroekonomickou prognózu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce

Česká národní banka v nové prognóze mírně zhoršila pro letošní rok odhad růstu české ekonomiky na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. Rovněž mírně zhoršila odhad růstu pro loňský rok na 2,5 procenta z předchozích 2,6 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to dnes uvedl Rusnok. Pro rok 2021 ČNB počítá nadále s růstem ekonomiky o 2,8 procenta. První údaje o vývoji ekonomiky v loňském roce zveřejní Český statistický úřad v pátek 14. února.

Nové prognóze podle Rusnoka odpovídá nejprve nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku.

V případě inflace ČNB odhad pro první čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,3 procenta. V listopadu počítala s 2,1 procenta. Pro druhé čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 procenta z předchozích 1,9 procenta.

Bankovní rada dnes zároveň vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako zhruba vyrovnaná. Mezi hlavní rizika a nejistoty patří podle guvernéra budoucí vývoj kurzu koruny k euru, možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky a možný rychlejší cenový růst kvůli silnějším domácím inflační tlakům.

"Na základě prognózy lze předpokládat stabilní vývoj výběru daní. I přes předpoklad snížení růstu průmyslové výroby lze rovněž očekávat mírné zvyšování mezd. Menší poptávka průmyslových podniků po pracovnících v nejnižším kvalifikačním zařazení nemusí mít zásadní vliv na spotřebu obyvatelstva, tedy ani na výběr DPH," uvedl daňový poradce poradenské společnosti BDO Martin Tuček. Dále je podle něj pozitivní, že lednový brexit a dohoda Velké Británie s EU omezily dosavadní nejistoty vývoje obchodních vztahů pro rok 2020. "Otazníky ale zatím představuje předpokládaná reakce USA na zavedení digitální daně a v této souvislosti uvalení cel na některé zboží vyvážené z ČR," dodal.

ČNB v nové prognóze také očekává letos silnější kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,30 Kč/EUR. V předchozí listopadové prognóze ČNB čekala letos kurz 25,40 koruny za euro. Pro příští rok naopak centrální banka odhad kurzu zhoršila na 25,20 Kč/EUR z předchozích 25,10 Kč/EUR.

Ministerstvo financí nechalo v úterý v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Úřad také ponechal odhad růstu ekonomiky pro loňský rok, a to na 2,5 procenta. Pro příští rok očekává nově ekonomický růst o 2,2 procenta.

Česká bankovní asociace v prognóze z ledna počítá letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. Pro loňský rok počítá s 2,5 procenta a pro rok 2021 s růstem o 2,3 procenta.

Související

Více souvisejících

ČNB Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Ekonomika CZK Česká republika

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy