Ekonomové: Litr benzinu či nafty se může vyšplhat i nad 55 korun

Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 Kč. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 Kč, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.

Nejdražší benzin je v Libereckém kraji, litr tam stojí průměrně 43,88 koruny. Nejlevnější je v Karlovarském kraji, kde stojí 43,23 Kč. Nejdražší nafta je v Pardubickém kraji, kde litr stojí v průměru 45,77 Kč. Nejlevnější je naopak v Karlovarském kraji, kde stojí 44,95 koruny.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uvedl, že astronomický růst cen pohonných hmot je důsledkem ropných šoků, které právě prožíváme. "Odhady renomovaných amerických bank předpokládají, že cena ropy vystoupá na 160 až 180 dolarům za barel. Při těchto cenách ropy, by se průměrné ceny pohonných hmot pohybovaly lehce nad hranicí 55 korun za litr," řekl Křeček. To by českou ekonomiku podle něj mohlo přiblížit ke scénáři stagflace, proto lze očekávat, že na situaci bude reagovat vláda. "Z těchto důvodů si myslím, že nedojdeme do situace, kdy by průměrné ceny pohonných hmot přesáhly hranici 60 korun za litr," uvedl Křeček.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že v nejhorším scénáři by ceny pohonných hmot mohly přesáhnout 65 korun. "To ale předpokládá plné embargo na ruskou ropu a také to, že Fialova vláda by proti vysokým cenám nijak nezasáhla, například snížením DPH. V nejlepším možném scénáři válka na Ukrajině rychle skončí a ceny pohonných hmot se díky zklidnění trhu ustálí kolem 45 korun za litr s vyhlídkou návratu ke 40 korunám do konce letošního roku, nebo dokonce lehce pod tuto úroveň," uvedl Kovanda.

Návrat ke 30 korunám za litr podle něj předpokládá jak ukončení války na Ukrajině, tak i citelné globální ekonomické ochlazení. "Tyto dvě věci ale zřejmě naráz nenastanou, neboť konec války by zřejmě vedl k opětovnému oživení globální ekonomiky," uvedl. Lidé svou spotřebu pohonných hmot podle něj omezí. "Ale to lze jen do jisté míry. Motoristé bude více šetřit, jezdit úsporněji, ale omezení spotřeby nebude takové, aby zmírnilo tlak na další růst cen," uvedl Kovanda.

Podle Křečka se na ceny pohonných hmot z loňského roku vrátíme, jakmile se na trzích sníží nejistota v souvislosti s válkou na Ukrajině a budou zabezpečeny dostatečné dodávky ropy do Evropy. Poptávka se nyní podle něj výrazně zvýšila, protože lidé panikaří a dělají si zásoby do kanystrů. "Je to podobné jako nakupování rýže a těstovin při první vlně pandemie. Následně budou lidé spotřebovávat vytvořené zásoby a poptávka po nákupu pohonných hmot klesne. Vysoké ceny u čerpacích stanic omezí využívání automobilové přepravy. Mnozí lidé však nebudou mít na výběr a budou muset vyšší ceny akceptovat," uvedl Křeček.

Vláda se má růstem cen pohonných hmot zabývat ve středu. Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) v neděli v České televizi uvedl, že ve hře jsou například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy