Stát vydělává na exekucích až půl miliardy ročně, tvrdí věřitelé

Stát podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu. ČTK to sdělila Česká asociace věřitelů, která portál spustila na jaře.

Čeští zákonodárci se několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Povinnost odvádět DPH v nejvyšší sazbě 21 procent platí pro celkové náklady exekuce. "To znamená, že je přičítáno k odměně exekutora, jeho hotovým výdajům, náhradě za ztrátu času, náhradě za doručování nebo případnému znalečnému. Například u exekuce pro částku 15.000 de zpravidla o zdražení o 1155 Kč," uvedla Petra Šostá, mluvčí portálu Češi v právu.

V případě, kdy je od dlužníka v exekuci vymáhána částka 15.000 Kč a dlužník ji do 30 dnů dobrovolně neuhradí, je mu zpravidla účtována paušální náhrada hotových výdajů exekutora 3500 Kč a dále odměna exekutora 2000 Kč. K těmto nákladům musí dlužník dále doplatit DPH v sazbě 21 procent, tedy 1155 Kč.

Loni bylo v Česku podle údajů Exekutorské komory zahájeno 499.512 nových exekučních řízení a průměrná vymáhaná částka na jistině činila 63.339 korun. "Uvážíme-li, že odměna exekutora činí 15 procent z vymožené částky, na dalších nákladech je zpravidla účtováno minimálně 3500 Kč a vymahatelnost dluhů v exekuci aktuálně činí asi 20 až 30 procent, může stát na DPH z exekucí zahájených v minulém roce inkasovat zhruba 350 milionů Kč," vypočetla Šostá.

Danou částku se sice nepodaří vymoci najednou, a i související DPH tak bude odváděna postupně ještě v následujících letech, vzhledem k objemu běžících exekucí zahájených v předchozích letech však podle ní ve výsledku půjde pravděpodobně ročně ještě o vyšší částku, řádově 400 až 500 milionů korun.

Stát i po snížení odměn advokátů a exekutorů hledá cesty, jak dlužníkům zlevnit náklady vymáhání. Jako řešení se uvažuje o slučování exekucí nebo zavedení tzv. exekutorské teritoriality. "Jejich pozitivní dopady na náklady exekuce by přitom byly naprosto minimální, navíc za cenu výrazného okleštění práv věřitelů. Domníváme se, že pokud to stát se snížením nákladů skutečně myslí vážně, měl by hledat efektivnější řešení a začít v první řadě u sebe," uvedl prezident asociace Pavel Staněk.

Podání exekučního návrhu není zpoplatněno, exekutor proto své náklady pokrývá z toho, co vymůže, a věřiteli vyplácí výtěžek exekuce až po odpočtu nákladů exekuce. Zvýšení nákladů exekuce o DPH znamená, že se k věřiteli dostává méně peněz a dlužník splácí exekuci déle, což znamená i její další navýšení na úrocích.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce dluhy Ekonomika život

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy