Finanční gramotnost Čechů je bídná, v evropském žebříčku jsou pod průměrem

Každý čtvrtý český spotřebitel během uplynulého roku nebyl schopen splácet v jednom nebo více případech své účty včas. Z tohoto podílu 15 procent Čechů nezaplatilo včas jeden účet, sedm procent dva až čtyři účty a jedno procento obyvatel nebylo schopno pokrýt pět nebo více účtů.

Téměř tři čtvrtiny (71 procent) opozdilců uvádí, že zpoždění jejich úhrady bylo výjimečné. Ve zbytku případů (29 procent) jde ale o pravidelný problém. Nejčastějším důvodem (45 procent) pozdní úhrady bylo opomenutí, 41 procent Čechů uvedlo, že neměli dostatek peněz.

Půjčit si peníze od banky nebo jiné instituce je sice rizikovou aktivitou, nicméně možností nabízejí finanční a bankovní instituce v ČR dostatek. V porovnání s rokem 2016, kdy si na splácení účtů (kromě hypotéky a vyčerpání kreditní karty) půjčovalo 14 procent Čechů, se tento podíl zdvojnásobil. Za uplynulých šest měsíců letošního roku si peníze půjčilo 28 procent českých spotřebitelů.

Půjčka u 17 procent dlužníků odpovídá zhruba desetině jejich měsíčnímu příjmu, v 17 procentech jde o deset až 25 procent měsíční mzdy. Na Vánoční dárky si občas půjčí 51 procent Čechů.

V úsporách pro budoucnost jsou na tom Češi o jednotky procent lépe než zbytek Evropy. Desetina Čechů je schopna našetřit více než pětinu svého měsíčního příjmu, 17 procent Čechů ušetří deset až 20 procent měsíční mzdy a 28 procent pět až deset procent z výplaty. Méně než pět procent platu našetří 29 procent Čechů. Nejčastěji (v 75 procentech případů) si Češi odkládají na neočekávané výdaje, nejméně (deset procent) na vzdělání.

Nejhorší situace se týká finanční gramotnosti, tedy do jaké míry spotřebitelé rozumí základním finančním pojmům a výpočtům. Jde tedy o schopnost rozumět tomu, jak nakládat s penězi. Ze zkoumaných 24 zemí skončily za ČR pouze Lotyšsko, Estonsko, Polsko a Litva.