Finanční správa omezí činnost 33 úřadů, bude na nich režim 2+2

Finanční správa omezí v prvním pololetí příštího roku činnost 33 finančních úřadů. Úřady budou služby poskytovat v úřední dny pondělí a středa, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci správy. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Rozsah služeb pro občany by tak měl podle správy zůstat stejný.

Finanční správa má nyní 201 územních pracovišť. Z toho 23 územních pracovišť již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci.

Finanční správa převede do optimalizovaného režimu 33 finančních úřadů. https://t.co/QVfgdx1TTW pic.twitter.com/sIqibaRJXi

— Finanční správa ČR (@financnisprava) September 18, 2019

Finanční správa původně uvažovala o omezení činnosti 34 úřadů, nakonec ale ve stávajícím režimu ponechá územní pracoviště v Litvínově. Změny se tak týkají například územních pracovišť ve Stříbře, Kaplici, Hlinsku, Moravské Třebové, Luhačovicích nebo Mariánských Lázních.

Na finančních úřadech s omezeným provozem by měla být zachována činnost podatelny, vydávání tiskopisů a poskytování informací, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, nahlížení do spisu a přidělování autentizačních údajů k elektronické evidenci tržeb (EET) nebo k placení správních poplatků a vymáhaných nedoplatků prostřednictvím platební karty.

"V období podávání daňových přiznání, případně dalších důležitých obdobích po dohodě s příslušným finančním úřadem, je Finanční správa schopna a připravena posílit územní pracoviště tak, aby byly zajištěny plnohodnotné služby zvýšenému počtu daňových poplatníků," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Dodala, že po určité době je správa připravena změny vyhodnotit.

Sdružení místních samospráv již dříve upozornilo, že omezení činnosti povede k odlivu vzdělaných lidí z dotčených regionů. "Tím dojde k dalšímu vzdálení veřejných služeb pro občany v často odlehlých regionech. Navíc se tím sníží nabídka kvalifikovaných míst, a tedy i motivace lidí vracet se do regionů po studiu na vysoké škole," uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Proti záměru finanční správy iniciovalo sdružení již dříve petici, kterou během prvních několika dnů podepsalo téměř 3200 lidí.

Změny v činnosti úřadů souvisí s plánem snížit počet pracovníků a provozních nákladů finanční správy. Úspora související s omezováním činnosti vybraných úřadů by měla podle analýzy finanční správy činit v následujících pěti letech 660 milionů Kč a vést ke zrušení 123 míst.

Správa již dříve upozornila, že má v porovnání se sousedními zeměmi nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na milion obyvatel. Slovensko má podle správy na milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko osm a z ostatních států má například Dánsko 5,5 pracoviště na milion obyvatel.

Podle analýzy finanční správy se o omezení provozu jednalo u těch regionů, ve kterých finanční úřad obsluhoval maximálně 30.000 lidí a měl méně než 30 pracovníků. Dalším kritériem bylo, zda je možné zaměstnance správy převést na jiné místo a zda jsou v daném místě prostory pro zajištění omezeného provozu. Podmínky zkoumala finanční správa na 80 územních pracovištích.

Richterová dnes o změnách informovala sněmovní rozpočtový výbor. Návrh změn vyvolal mezi poslanci polemiku. Bývalý předseda výboru Václav Votava (ČSSD) řekl, že systém 2+2 nemůže být plnohodnotný a nemůže fungovat stejně jako to, co funguje nyní. Nicméně rozhodnutí ředitelky Richterové respektuje. Věra Kovářová (STAN) řekla, že změny považuje za velkou chybu. "Pokud chcete rušit a omezovat služby, tak nejprve zapracujte na digitalizaci," doporučila. Náklady vládních úspor podle ní ponesou zaměstnanci finančních úřadů, kteří budou muset nově dojíždět za prací do vzdálenějších míst.

Poslanec ANO Milan Feranec upozornil, že nejde o téma pro rozpočtový výbor, aby rozhodoval za ředitelku Richterovou, jak má organizovat uspořádání finančních úřadů. Výbor vzal nakonec informaci na vědomí.

Související

Více souvisejících

finanční správa finanční úřad úřady veřejná správa Česká republika obce Tatjana Richterová (Finanční správa)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 39 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy