Finanční správa omezí v prvním pololetí příštího roku činnost 33 finančních úřadů. Úřady budou služby poskytovat v úřední dny pondělí a středa, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci správy. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Rozsah služeb pro občany by tak měl podle správy zůstat stejný.
Finanční správa má nyní 201 územních pracovišť. Z toho 23 územních pracovišť již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci.
Finanční správa převede do optimalizovaného režimu 33 finančních úřadů. https://t.co/QVfgdx1TTW pic.twitter.com/sIqibaRJXi
— Finanční správa ČR (@financnisprava) September 18, 2019
Finanční správa původně uvažovala o omezení činnosti 34 úřadů, nakonec ale ve stávajícím režimu ponechá územní pracoviště v Litvínově. Změny se tak týkají například územních pracovišť ve Stříbře, Kaplici, Hlinsku, Moravské Třebové, Luhačovicích nebo Mariánských Lázních.
Na finančních úřadech s omezeným provozem by měla být zachována činnost podatelny, vydávání tiskopisů a poskytování informací, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, nahlížení do spisu a přidělování autentizačních údajů k elektronické evidenci tržeb (EET) nebo k placení správních poplatků a vymáhaných nedoplatků prostřednictvím platební karty.
"V období podávání daňových přiznání, případně dalších důležitých obdobích po dohodě s příslušným finančním úřadem, je Finanční správa schopna a připravena posílit územní pracoviště tak, aby byly zajištěny plnohodnotné služby zvýšenému počtu daňových poplatníků," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Dodala, že po určité době je správa připravena změny vyhodnotit.
Sdružení místních samospráv již dříve upozornilo, že omezení činnosti povede k odlivu vzdělaných lidí z dotčených regionů. "Tím dojde k dalšímu vzdálení veřejných služeb pro občany v často odlehlých regionech. Navíc se tím sníží nabídka kvalifikovaných míst, a tedy i motivace lidí vracet se do regionů po studiu na vysoké škole," uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Proti záměru finanční správy iniciovalo sdružení již dříve petici, kterou během prvních několika dnů podepsalo téměř 3200 lidí.
Změny v činnosti úřadů souvisí s plánem snížit počet pracovníků a provozních nákladů finanční správy. Úspora související s omezováním činnosti vybraných úřadů by měla podle analýzy finanční správy činit v následujících pěti letech 660 milionů Kč a vést ke zrušení 123 míst.
Správa již dříve upozornila, že má v porovnání se sousedními zeměmi nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na milion obyvatel. Slovensko má podle správy na milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko osm a z ostatních států má například Dánsko 5,5 pracoviště na milion obyvatel.
Podle analýzy finanční správy se o omezení provozu jednalo u těch regionů, ve kterých finanční úřad obsluhoval maximálně 30.000 lidí a měl méně než 30 pracovníků. Dalším kritériem bylo, zda je možné zaměstnance správy převést na jiné místo a zda jsou v daném místě prostory pro zajištění omezeného provozu. Podmínky zkoumala finanční správa na 80 územních pracovištích.
Richterová dnes o změnách informovala sněmovní rozpočtový výbor. Návrh změn vyvolal mezi poslanci polemiku. Bývalý předseda výboru Václav Votava (ČSSD) řekl, že systém 2+2 nemůže být plnohodnotný a nemůže fungovat stejně jako to, co funguje nyní. Nicméně rozhodnutí ředitelky Richterové respektuje. Věra Kovářová (STAN) řekla, že změny považuje za velkou chybu. "Pokud chcete rušit a omezovat služby, tak nejprve zapracujte na digitalizaci," doporučila. Náklady vládních úspor podle ní ponesou zaměstnanci finančních úřadů, kteří budou muset nově dojíždět za prací do vzdálenějších míst.
Poslanec ANO Milan Feranec upozornil, že nejde o téma pro rozpočtový výbor, aby rozhodoval za ředitelku Richterovou, jak má organizovat uspořádání finančních úřadů. Výbor vzal nakonec informaci na vědomí.
Související
Lidé už dostávají klíčové informace k dani z nemovitostí. Lhůta je v červnu
Lhůty na daně běží. Úředníci míří do obcí, aby občanům poradili s přiznáním
finanční správa , finanční úřad , úřady , veřejná správa , Česká republika , obce , Tatjana Richterová (Finanční správa)
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 1 hodinou
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 2 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 2 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 3 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 4 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 5 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 6 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.
Zdroj: Libor Novák