Intervence ČNB. Experti doporučovali jejich zahájení už v srpnu 2013

Zavedení devizových intervencí doporučovala sekce měnová a statistiky v podkladech pro jednání bankovní rady České národní banky již na počátku srpna 2013 i na konci září 2013. Rada nakonec rozhodla o zahájení intervencí na jednání 7. listopadu 2013. Rozhodl přitom hlas tehdejšího viceguvernéra Mojmíra Hampla, který byl v předchozích dvou hlasováních proti.

Rada ČNB hlasovala o zahájení intervencí na srpnovém, zářijovém a listopadovém jednání, vyplývá z dnes zveřejněných protokolů ČNB.

Centrální banka kvůli obavám z deflace, která by mohla zpomalit ekonomiku, držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Intervence ukončila 6. dubna 2017. Pro zahájení intervencí v listopadu 2013 hlasoval guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Hampl a Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Lubomír Lízal. Proti hlasovali členové bankovní rady Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

"Bankovní rada v posledním roce jednoznačně komunikovala připravenost začít používat měnový kurz v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek. Opakované odkládání takového rozhodnutí v situaci, kdy je jeho potřeba očividná, by dle mínění SMS (pozn. sekce měnové a statistiky) poškodilo kredibilitu ČNB," píše se v podkladech pro jednání rady v listopadu 2013.

Deflace, kvůli které ČNB devizové intervence v listopadu 2013 spustila, při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. ČNB viděla hlavní přínos devizových intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly v případě deflace větší. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.

"S odstupem doby se nyní po šesti letech ale ukazuje, že provedené opatření přece jen přineslo očekávaný výsledek. Česká ekonomika oživila, byla odvrácena hrozba deflace, inflace se naopak posunula k hornímu povolenému pásmu inflačního rozmezí a významně se zlepšil trh práce, kdy nezaměstnanost v ČR je na nejnižší úrovni ze všech evropských států," uvedl analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. K diskusi podle něj zůstává načasování intervencí, které podle něj mělo nastat minimálně o půl roku dříve.

Naopak podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by se ze zpětného pohledu ekonomika bez zavedení intervencí obešla. "Obrat ve vývoji zahraniční poptávky byl natolik výrazný, že by se česká ekonomika z recese vymanila i bez kurzového zásahu ČNB, ačkoli by ji to trvalo možná trochu dále a růst HDP by byl zpočátku slabší," uvedl. Zároveň měl být podle Seidlera kurzový závazek ukončen podstatně dříve.

Podle současného člena bankovní rady Tomáše Holuba, který byl v době spuštění intervencí v ČNB ředitelem sekce měnové a statistiky, dostupné vědecké studie potvrzují, že kurzový závazek podpořil oživení ekonomiky zhruba v rozsahu, jaký centrální banka očekávala. V blogu, který dnes ČNB zveřejnila, nicméně i Holub připustil, že ve zpětném pohledu měly být intervenci zavedeny dříve, možná až o půl roku.

Kvůli udržování české měny nad hranicí 27 korun za euro vydala ČNB během intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.

Před zahájením intervencí se koruna obchodovala zhruba za 25,80 Kč/EUR. Po ukončení intervencí v dubnu 2017 začala česká měna znovu posilovat. Během loňského roku se obchodovala mezi 25,50 a 26 korunami za euro. Letos v polovině ledna zpevnila na úroveň několik haléřů nad 25 Kč/EUR, a byla tak nejsilnější od ukončení intervencí.

ČNB zveřejňuje protokoly z jednání s odstupem šesti let. Hlasování v rámci nastavení úrokových sazeb, tedy standardní měnové politiky, zveřejňuje ČNB průběžně jako součást záznamu z jednání. V případě intervencí šlo ovšem o zvláštní nástroj měnové politiky, u kterého ČNB informace o hlasování průběžně nezveřejňovala.

Související

Více souvisejících

ČNB Mojmír Hampl Ekonomika CZK

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 8 minutami

před 35 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace

Východní polovinu Česka v těchto chvílích zasypává sníh, pokud se tedy vyplnily předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pomyslným viníkem je tlaková níže, která dokonce dostala vlastní jméno. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy