Intervence ČNB. Experti doporučovali jejich zahájení už v srpnu 2013

Rada ČNB hlasovala o zahájení intervencí na srpnovém, zářijovém a listopadovém jednání, vyplývá z dnes zveřejněných protokolů ČNB.

Centrální banka kvůli obavám z deflace, která by mohla zpomalit ekonomiku, držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Intervence ukončila 6. dubna 2017. Pro zahájení intervencí v listopadu 2013 hlasoval guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Hampl a Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Lubomír Lízal. Proti hlasovali členové bankovní rady Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

"Bankovní rada v posledním roce jednoznačně komunikovala připravenost začít používat měnový kurz v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek. Opakované odkládání takového rozhodnutí v situaci, kdy je jeho potřeba očividná, by dle mínění SMS (pozn. sekce měnové a statistiky) poškodilo kredibilitu ČNB," píše se v podkladech pro jednání rady v listopadu 2013.

Deflace, kvůli které ČNB devizové intervence v listopadu 2013 spustila, při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. ČNB viděla hlavní přínos devizových intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly v případě deflace větší. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.

"S odstupem doby se nyní po šesti letech ale ukazuje, že provedené opatření přece jen přineslo očekávaný výsledek. Česká ekonomika oživila, byla odvrácena hrozba deflace, inflace se naopak posunula k hornímu povolenému pásmu inflačního rozmezí a významně se zlepšil trh práce, kdy nezaměstnanost v ČR je na nejnižší úrovni ze všech evropských států," uvedl analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. K diskusi podle něj zůstává načasování intervencí, které podle něj mělo nastat minimálně o půl roku dříve.

Naopak podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by se ze zpětného pohledu ekonomika bez zavedení intervencí obešla. "Obrat ve vývoji zahraniční poptávky byl natolik výrazný, že by se česká ekonomika z recese vymanila i bez kurzového zásahu ČNB, ačkoli by ji to trvalo možná trochu dále a růst HDP by byl zpočátku slabší," uvedl. Zároveň měl být podle Seidlera kurzový závazek ukončen podstatně dříve.

Podle současného člena bankovní rady Tomáše Holuba, který byl v době spuštění intervencí v ČNB ředitelem sekce měnové a statistiky, dostupné vědecké studie potvrzují, že kurzový závazek podpořil oživení ekonomiky zhruba v rozsahu, jaký centrální banka očekávala. V blogu, který dnes ČNB zveřejnila, nicméně i Holub připustil, že ve zpětném pohledu měly být intervenci zavedeny dříve, možná až o půl roku.

Kvůli udržování české měny nad hranicí 27 korun za euro vydala ČNB během intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.

Před zahájením intervencí se koruna obchodovala zhruba za 25,80 Kč/EUR. Po ukončení intervencí v dubnu 2017 začala česká měna znovu posilovat. Během loňského roku se obchodovala mezi 25,50 a 26 korunami za euro. Letos v polovině ledna zpevnila na úroveň několik haléřů nad 25 Kč/EUR, a byla tak nejsilnější od ukončení intervencí.

ČNB zveřejňuje protokoly z jednání s odstupem šesti let. Hlasování v rámci nastavení úrokových sazeb, tedy standardní měnové politiky, zveřejňuje ČNB průběžně jako součást záznamu z jednání. V případě intervencí šlo ovšem o zvláštní nástroj měnové politiky, u kterého ČNB informace o hlasování průběžně nezveřejňovala.