Kinaři: Zvažovaná opatření pro nás nemají ekonomický význam

Protipandemická opatření, která nabízí ve čtvrtém stupni systém PES, nemají podle provozovatelů kin ekonomický význam. Otevřít kinosály se jim nevyplatí. Ve čtvrtém stupni, který by měl platit od 1. února, mohou totiž kina zaplnit jen 20 procent své kapacity. Diváci by navíc museli například doložit negativní test a vstupenku by měl doplnit alespoň dvojkový respirátor (FFP2). Podle provozovatelé kinosálů by tak šli do ještě větší ztráty, než když jsou kina zavřená.

Změny v protiepidemickém systému PES dnes projedná rada vlády, ve středu odborné skupiny. Kinosály musely od 10. března kvůli covidu-19 přerušit provoz. Klasická kina mohla zahájit omezený provoz 11. května, nově jsou zavřená od 12. října. "Stát nám ve čtyřce umožňuje otevírat za ekonomicky naprosto nesmyslných a nerealizovatelných podmínek, takže o tom vůbec nediskutujeme," řekl dnes ČTK za síť multikin Cinestar ředitel společnosti Jan Bradáč.

Podle zvažovaných opatření ve čtvrtém stupni systému PES diváci nesmí ani konzumovat občerstvení. "Nemůžeme otevřít bez konzumace, pro nás je to klíčová věc, aby lidé vůbec do kina přišli. V případě zákazu konzumace půlka diváků nechodí. Žádný ekonomický smysl také nedává lidí testovat a neřešitelný je pro nás problém kapacity, těch 20 procent je hraničních, potřebovali bychom třicet procent," uvedl Bradáč.

Podle Bradáče jsou i kompenzace, které se snaží kinaři získávat, problematické. Stát je podle něho různě stropuje, takže nedostanou nikdy více než určitou částku bez ohledu na to, jaké jsou skutečné náklady. "Nejde to otevřít. To není otázka ekonomické výhodnosti, my stále státu opakujeme, aby nám ve čtyřce za těchto podmínek neumožňoval otvírat. To je, jako kdyby nám řekli, abychom si koupili nové auto, že si můžeme načichat, jak je krásně voňavé, ale nikam se s ním nerozjedeme, protože do něho nesmíme nalévat benzin," prohlásil.

Zástupce společnosti Aerofilms Ivo Anderle sdělil, že případné rozjetí provozu kin za podmínek čtvrtého stupně protiepidemického systému PES by znamenalo okamžitě ekonomickou ztrátu a v podstatě ještě horší situaci, než když je kino zavřené a má nárok na kompenzace. "Máme zájem otevřít, protože chceme být v kontaktu s diváky, ale nemůžeme si dovolit prohlubovat ztrátu. Chápeme nutnost restrikcí, ale otevření by mělo nastat v okamžiku, kdy budeme vědět, že restrikce budou alespoň částečně nahrazeny nějakou kompenzací, abychom nešli do ještě větší ztráty, než když jsme zavření," uvedl.

Také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v České televizi v pondělí uvedl, že podmínky čtvrtého stupně systému PES pro pravidelná kulturní představení nedávají prostor. První šance vidí při případném třetím stupni nejdříve v polovině března.

Související

Více souvisejících

Kina

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy